Písmák Jak to bývá s Blondýnkami v trolejbuse...
Jak to bývá sBlondýnkami vtrolejbuse…
Napřed přišla prsa
po nich ofina dle módy léto 2004
a nakonec tělo, jež dávalo znát náběhu na bulimii
U vytr-ženy
Už druhou noc nenechá mě spát
naděje- ta slepá kurtyzána,
jakou ukáže mi tvář.
Až moc se bojím, že
Skica z Olomouce
Na nádraží v Olomouci
nenechám do sebe tlouci
zvěří co honosí se lidskou tváří
tak schoval jsem se do závinu
Telegram z Žiliny
Po noci s tebou strávené
na karimatce v tomdle stanu
zbylo jen šest loužiček rozkoše
půl tisíc kilometrů od tebe
Život nad a pod skladními věžemi
Kousíček pod obzorem tyčí se skladní věže
co patří tukovým závodům
a já už o život nebojuju jenom vleže
a já se už nedržím osvědčených návodů
Do šuplíku s ní?
Trochu jsem tě vepsal do papíru
a stejně tě mám v hlavě jako před chvílí
asi že dodalas mi novou víru
že nemusím čekat jen na příliv
Neverending American Smile
Chtělo by to nasadit american smile
a vyrazit směrem kde leží ráj
Pryč od houpačky štěstí a neštěstí
pryč od táborů pro utečence
Thank you for the letter
Co bylo před měsícem
je už dávno pasé
v bludišti dnů zabloudilo
do slepé uličky
Balada o nedělním víně
Vprostřed bídy neviňátka
bílé vrány, černí andělé
svět má otevřená vrátka
když je noc a je neděle
Requiem noci
Na stole mi tiká budík
a každý tik- každá vteřina
je jak rána co mě studí
jako den co časně začíná
Černá růže
Až budeš černou růží
uprostřed červených
vpytlíku měděnou mincí
uprostřed stříbrných
Kateřině na peřině
Chybí tu ta peřina,
zperel širých oceánů,
na které leží Kateřina,
co mé (snahy) neposílá kpánu.
Život skrz pět prstů
Život je jedna otázka veliká
jen pár vykřičníků ho provází
jak cestu patníky
jako mořská bouře kocábky spolyká
Propůjčení
Spropůjčeným úsměvem
širým světem procházím
když jdou city ze mě ven
na nenávist narážím
Člověk, výzvy a jizvy
Člověk se celý život vyrovnává
starším bratrům a větvím jabloně
také se svou pýchou páva
když sám vyskočí na koně
Člověk, stud a jeho pud
Člověk se celý život stydí
za svou pihu za nosem
přitom sám sebe vidí
vzrcátku jen úkosem
Oblek od Versace(ho)
I do nejčernějšího bahna
občas slunce svítí
a probouzíš se vněm, ach něho
stejně tak můžeš míti
Antické divadlo Život
Schovali jsme se
za překrásné
masky
dobráků a zloduchů
Ještě je noc
Dnes je ještě noc a stíny jsou temné a všepokrývající,
jako kruhy pod očima, co zítra na tobě objeví se,
ráno až na sebe se podíváš jak na jiného člověka,
víc než kdy jindy tě ten pohled vyleká,
Básnička pro Frankieho
Zatímco usínáš
vtomto kupé
tak své smysly máš
úplně tupé