Písmák Můj portrét
Jsem dívka světem zmatená
co nudu a žal nesnáší
láska pro mě hodně znamená
a to mě nadnáší.
Vzpomínky
Vždycky držels ruku mou
slzy jsi mi utíral
když šli jsme spolu tiše tmou
ty lásku jsi jen předstíral.
Máš mě rád?
Jak ti to mám říci.
Jak rozžhavit tu svíci.
Snad její plamen nikdy neuhasne
nebudou to jen vzpomínky mé krásné.
Slzy
Slzy mi stékají po tvářích
a ptám se, jestli je láska hřích
a ptám se, proč jsi mě opustil
tím jsi vraždu mého srdce dopustil.
Podvod
Proč podvedls mě, lásko má
vždyť říkals, že jsem jediná
že nebudeš mít jinou rád
a že se chceš jen se mnou smát.
Jsi můj hřích
Miluji tvé oči, vlasy, tvůj smích
miluji tě a to je můj hřích
nemilovaná a nepolíbená
zůstanu navždy opuštěná
Bez jména
Chci, aby mi patřily všechny tvé úsměvy
kterými obdařuješ i jiné dívky
chci, aby existovalo slovo MY
jen pro význam naší lásky.
MOŽNÁ
Možná kdybych nelíbala jeho ústa
možná kdybych řekla, že si nejsem jista
mohla bych získat zpět tvou lásku
a neměla bych před jinými masku.