Automatické básně v rukou vrní

Automatické básně v rukou vrní.
Potichu dobrem namazaný stroj.
A když k ním přitisknu ucho,
je slyšet klidné a klidné bzučení

14. 11. 2018
2
2
443
Volné verše

Doširoka rozevřená náruč básní

Výběr

Po dlouhých letech,
přečetl jsem si své vlastní básně
a konečně nabyl pocitu,
že porozuměl jsem.

26. 08. 2018
16
19
737
Volné verše

Poslední automatická báseň

Rozhodl jsem se zavzpomínat
nevím čím to bylo
asi tou melancholií zvracejícího odpoledne
či snad odjezdu několika malých zelených vršků v šíři kalhot

12. 08. 2009
6
6
2830
Volné verše

Mýtus je promluva (analýza piva)

Úvod:
Tato práce by měla být pokusem o nastínění teorie Rollanda Barthese o jazyku jako mýtu. A na základě této teorie, bychom rádi analyzovali jeden jazykový mýtus zčeského prostředí a to „pivo“. Práce bude tedy rozdělena do dvou částí, na prvotní uvedení do teorie a posléze bude následovat samotná analýza „piva“. Nelze tvrdit, že bychom sjistotou mohli analýzu považovat za striktně pravdivou, již kvůli tomu, že pivo včeském prostředí má nezaměnitelný kulturní význam, a není tedy vnašich silách jej absolutně pojmout.

11. 08. 2009
5
12
3967
Literární teorie

Ve vší tichosti

Dotklo se měto co je dotekmálem zapomněl jsemV neděli večernajíme se a půjdeme do baruopít nějaké mládía ja zase něco napíšu a nebo taky nesnad zapomněl jsemA pak se nadechnua napiju jasmínového čajerozplyne se nad mrakya možná výšNakonec bude pršetbude pršet jasmín a jáse nad to ani neusmějuBude pršet jasmína papíroví draci slepeni k soběporůznu se posmějoubude pršet jasmín - samozřejmě že s cukrem.

12. 07. 2009
5
13
2259
Volné verše

Pes a lidská duše

"Kouřím doutníky protože chutnají jako kdybych žvýkal podzim. Na patře cítím tlející listí - ohárek syčí nohama když procházejí hromadou listí a jejich barva to je prostě listí. " Říkaval můj páníček ve chvílích kdy měl nejvíce melancholickou náladu. Já nikdy doutník nekouřil - vždy jsem pouze čuchal dým který se rozléval všude po domě z páníčkových doutníků.

23. 10. 2008
3
8
1956
Pohádky

Dcera a studna

Po dlouhých letech přestala dotékat studna. "Óóo to je neštěstí" lamentovala stará babička - líbající pobožně panenku Marii sádrovou stojící na poličce v kuchyni - když s touto nepříjemnou zprávou příšel její dědeček. "Co budeme dělat. " otázala se babička.

16. 09. 2008
1
18
2990
Pohádky

Vlasy a ptáci

Kluk a holka vedle sebe leželi. Bylo brzké ráno ale přesto už docela teplo - měli otevřený balkón a z venku se ozýval smutný zpěv ptáků. Poslouchali Parts and labor a holka hladila kluka ve vlasech. Měl je dlouhé a bylo jich hodně - vlnily se mu až na záda - ráda se v nich protkloukala.

01. 06. 2008
2
4
2248
Pohádky

O kamenném lvu

Bylo nebylo. Žil jeden lev co byl se sebou hrozně nespokojen. Respektive nebyl ani tak nespokojen sám se sebou jako s tím že musí býti lvem. Dost často se kvuli tomu rozčiloval a kudy chodil tak nadával a říkal proč zrovna já musím být lev.

21. 02. 2008
6
4
2124
Pohádky

Z člověka se staneš kamenem a zůstaneš stát jako očarovaný, zapomeneš na domov i na své blízké

Výběr

Je zajímavé zamyslet se nad chybějící vùlí v případě hypnagogních pseudo halucinací Jsme jim takřka oddáni bez milosti a pronásledováni svojí zděšeností a "Měl jsem nejkrásnější sen v životě - skoro mi vhání slzy do očí" každé vzepření se jim stojí abnormálně bolestivou námahuMěl jsem nejkrásnější sen"na co normální život když ve snu si mùžu splnit vše" pomyslel si a ihned si uvědomil jak nezdravá je to myšlenka Tohle není o prodýchání ale o podřízení se Možné zotročení Mluv dál a namaluj si do úst další rimbaudovou knihuVnímal jsem hrozně moc zelenost trávy Vlnila se zpomaleně a přitom normálním životem stoupal jsem do kopce Na chalupě a ta zelená vybuchovala doslova okolo mne Ta drobná cestička dokáže být čímkoli ať už babičkou nebabičkou která pojídá slavné sedmikrásky nebo dědovou a lopatou a motykou a mnou kterak ji opravujeme dokonce i na gabrielu dojde a pohladím jí a namaluji další knihu zelenou Zelenou s pořezanou papíremPrý záblesk geniality a abnormálního vzrušení mládí Zpropadené nářky a záblesky vizí v poledním bytí a možná je to pouhé pohrdání a nebo také útěk Pohozené vlasypochcané a zesměšněné to dokáže unavit a radši odtáhnout k pískům a tam se mít oooo tůze dobře jako jaro jež je zřejmé jelikož . mé malé milenky dohola ostříhané kdykoli si kdekdo pozdě z rána kýchl koneckonců jenom dlé a zetlelé citátyPomalu jsem stoupal do kopce a uvědomoval si že sním a začal jsem si toužebně přát uvidět Ferdinu Tu bílou kočičku která zemřela před dvanácti lety Vrchol kopce se přibližoval a já vìděl že tentokrát ten sen ovládnu že jej usměrním a až výjdu nahoru že ke mne Ferdina přiběhne a skočí mi do náruče Ještě teď se musím usmívat pro ten okamžik pro to že se tak skutečně stalo Mazlila se a ja jí hladil a viděl po těch dlouhých letech její obličej a věděl jsem že teď už nikdy nemá cenu plakat pro smrt Natož vlastní Protože kdybych chtěl mohl začít padat sníh a taky mi asi po tvářích stékaly slzy(Zelená barva dominovala všem trávám a drobná cesta na východ možná do nebe mne dokáže obejmout Zlehka poletují drobné vločky a se svojí slabostí se některé rozpouštějí o stébla Kráčím do vrchu a vím kdo tam bude a uvidím stromy které jsou symbolem dětství ukotveného jež jsem přerostl a už mě neudrží Protože jejich zelené listí se zalévá bílou jako když člověk sleduje dokument o odlévání zvonù Nakonec přiběhl i Maxan Ferdin syn a mazlil se také - bylo to kouzelné setkání Plné chladivé neuvěřitelnosti a taky mi asi po tvářích stékaly studivé slzy Které nemohl jsem zastavit)Kouzelné setkání okamžiku kdy zcela neočekávaně přiběhl i Maxan Hladil jsem jej a myslel na to poslední setkání před sedmi lety Zemřel mladej jako každej genius řekl mi kdysi někdo a mně to bylo líto a k smíchu i když genius to on byl Byl to krátký sen ale pořád žije a je mojí vùlí kterou dokázal jsem si jej utvořit Nakonec oba odešli a já pozoroval a asi mi Světlo slunce taky stékalo oranžově hnědé jako čerstvě táhnoucí se med Je zajímavé zamyslet se nad chybějící vùli tak snadno podlamované až do dna žijícím životem plným vizí Tohle není legrace ani napomenutí A nebo jasná převaha vùle nad životem Je snad sen přitakání smrti Jelikož ptáci hledí neustále vzhùru k nebi a nedokáží se jej vzdát.

25. 10. 2007
6
5
2162
Próza na pokračování

Dotek z půl hodiny dne jakožeSoni v nemocnici těsně před tím než bude zvracet

Výběr

Nedělej se cíťo tohle není bežný den jakožeSoňa koukala zpoza skla prohlížela si jej popojížděla prstem po neviditelných mapkách vody dalších a dalších řekách které tento písek neodplaví Tedy bývale řeky tak jak se říká mezi tuláky co si hrajou na ledově čistý den aniž by se něco z toho splnilo Naproti nemocnici stál altánek jak jinak zapadaný listím za ním samozřejmě hradba stromů Ten les byl neproniknutelné sousto pro každého kdo sem přišel a chtěl pochopit rakovinu jako já třeba Ovšem altánek byl i sletem mnoha holubů sedali na jeho střechu a pomalovávaly ji svými hovínky bělavou pouští roztékající se jako křída Jako křída po usmolených zdech kdejakého Města když si s oblibou kreslíš dotek místo koní Přelétali z místa na místo a nadvznášeli listy ty stohy které sem tam tlely a přikrývaly se další a další kůrou Zvedali se do svých protnutí a míhali nad nemocnici jakožeSońa zakláněla hlavu s prstem neustále přitisknutým na skle okna až dokud to šlo a pozorovala je byli tak zvláštně němí přes zrcadlo a přesto mnohem živější než ona Než kdokoli v nemocnici Zase začalo sněžit listí jako pořád a pořád nepředstavitelná vůňe podzimu se rozléhala v každém náznaku zpomaleného pohledu V chodbách Ta vůňe skoro až usmrcovala Možná jí z toho bolí i za krkem ale za to tiché poletování to stojí Odstoupila od okna a pohladila se po ňadrech Stála v pokoji nahá a připadala si že už nevoní že už léta nevoněla "achjo Soňa určitě pořád voní. " povzdechla si a sedla na postel Mít tak všechny její světle chloupky dotýkala se svých tichých míst které naposledy a pouze snily Ozvalo se zaklepání jakožeSoňa se přikryla dekou dál však mlčela Dveře se po chvílce otevřely dovnitř vešla sestřička ani ona nevoněla podívala se jakožeSoně na ruce pokryté tmavými místy podlitin "Vím že zase budeš zvracet a bude ti špatně snažíme se je to pro tvoje dobro pro dobro všech" řekla nikdy se o podzimu nemluvilo nikdy se nemluvilo o pořád padajícím listí nikdy se nemluvilo o obehnaní lesem protože mluvit o tom by znamenalo připustit si život a za to takové riziko nestálo koneckoncu nikdo zde nemohl ze sebe delat cíťu jakožeSoňa polkla naprázdno a koukala do tmavých míst své ruky vlastně byly krásné Lístí se dralo okny dovnitř ale sklo nic nedovolovalo holuby opět přelétly a dál sraly svůj vlastní obraz bytí jakožeSoňa nic z toho nevnímala snažila se sama sebe uhranout krásnou svojí bolesti Co ostatně jiného když víte že Vás stejně zabije a je jedno jestli v louce ve které jsme si namočili všechny tváře světa Zvedl se jí žaludek "Teď ješté ne až po terapii" napomenula se polohlasem který se zlomil ve stínovém rohu pokoje .

18. 10. 2007
9
10
2618
Próza na pokračování

Bylo mi s tebou tak dobře Víš bylo mi s tebou tak dobře že jsem poprvé Citil že i to špatné smutné co se stalo bylo dobré Nebylo mi tak dobře jak jsem se tvářil Ne nebylo

Výběr

Zdálo se mi jakobych koukal na film Divno Pan plešatej na kterého se nabalují zvláštní události Byl někde venku a přiběhla k němu cizí šílená holka Vzala si pistoli dala si ji do úst zmáčkla spoušť a prostřelila si obličej Všude stříkala voda Chudák Nemohla se zabít Vzala znovu pistoli a dala si ji k nosu a ustřelila si ho Nemohla se zabít chudák A vím že se pak konečně zabila ještě ráno jsem to věděl ChudákProstě byla vana (veliká mohla být uprostřed místnosti a mohla být secesní když kdokoli chtěl rozsypala se z ní jablka nakousaná a nahá Ověnčená jako jsou lehké nohy Dam a jejich sloni na uvítanou hledí a mají zavřené oči jenom někteří z nás Jenom někteří spí)Nebo koupaliště (dočistá letní ten křik dětských dětí a spojená voda a některé vzpomínky hoří i města na pokraji Viktorkou procházet Nice Že se nezapomíná a její smočené vlasy se vlní a nic a nic a dotek po ranů už přestal dávno bolet soňou uzdravenou)A z něho vylezla pozpátku mrtvá žena s divně přelámanýma nohama a rukama a ošklivým a zlým obličejem A okolo byli lidi zmateníA ona poklekla Lidi lezou na velikou zasněženou horu Krásný stromy a na vrcholku je hřbitov a jsem tam já a děda a něco hledázapomenuto Jsme na chalupě a sledujeme vše toto řečené v televizi Máma vytáhne LSD a polyká Trošku dá i mně Čekáme co se bude dít Za chvíli to působí vidím zpomalené Trhané Nervózni (rozsypané po kapsách horké dny Rozsypané po kapsách a otylé zapomenuté bonbóny a na nich nalepený tabák černý rozsypané po kapsách jsou jen tvé sny které voní medem někdo ty bonbóny cucal a dal je nazpátek do kapsy aby se nic a nikdo nepoznalo) Nemohu dokoukat tento film Jdu do pokojeJsem někde s michalem jdeme po točitých schodech Žlutý svět A mám pocit že nás možná někdo sledoval Dojdeme na pouť A je to zábava do té doby než se michal promění v prase Vůně tureckého medu Už se nemůže proměnit zpět A na dlaň přistála mi včela táhlé bzučení se rozplyne v další zhasnuté plynové lampě .

24. 12. 2006
21
51
6889
Ostatní nezařaditelné

Zlodějka iluzí

Výběr

Skákali jsme ze skály na skálu
po radouči Spálená tráva
loňského léta se mi
obtáčela okolo kotníku

07. 04. 2005
17
6
5290
Volné verše

Pápavá a usměvavá a nemocná a vlastně tak trochu lidská

Výběr

Zase jednou po sto letech
zapomněl jsem na lásku
bylo to v neděli
a už se stmívalo na zdi paneláků

09. 01. 2005
30
2
11093
Volné verše

Poslední

Výběr

Splnil jsem si poslední motiv
vyškrbaný na dno
skleničky od mlíka
všelijak se zatáčel a rovnal

22. 12. 2004
16
1
5255
Volné verše

pro autogramy Gabriele

Výběr

na přední sklo autobusu
se rozprskávaly kapky
vody pozoroval jsem je
každou zvlášť počítal

02. 11. 2004
29
0
9512
Ostatní nezařaditelné

Lidská i nejasná ii

Výběr

Někdy - někde doutnala města
skoro jako bramborová nať hořící
štiplavě zalézající do nosu a do očí
první omamná droga z dovolené

11. 10. 2004
15
0
6388
Volné verše

Sedmiplakavá

Výběr

Opět po roce jsme se stmívali
na cestách otevřených na pole
a jenom občas zpět, skrze bahno
z oblázků a vlčího máku co spadl

24. 08. 2004
17
0
6052
Volné verše

Hraní

Výběr

Ani nešlo si vzpomínat
na hraní nazelenalých večerů
televizních s ráji, když dopoputujem
do stébel trávy na horách. Se nadechnout

28. 06. 2004
13
0
6640
Volné verše

(ne)Pokoje

Výběr

Sedával jsem u stolu
zpocený
se špínou, cigaret až za ušima,
dým se snášel z oken

20. 05. 2004
29
0
9808
Volné verše

Okna dědečkova bytu

Výběr

Nápisy a autogramyna oknech dědečkoviz dech, tvého bytu otče, obtlučené nocía holí, pokálené světlem -grrr - jejich chování se vtíralonice, když planeš pro své šílenstvív dialogu jde také (především usměrňovat)o trpké taneční sály, zatemnělé, plynem před válkou. Mýtné ve tvářích se už dávno nevybíralo,v motání člověkem, jde hrůza a děs, když se šine chodbami sklepa - chodbami je cítit ten vlezlý zápach krysa jedu na myši, knííík - tady to hučí,staleté trubky a mříže, za každou z nich je vidět kousek jinačího světaco se v oknech obrací. tikot srdce, má milá,výtah se šine, páter nostera na jeho dřevěných pažích jsou vidětkřídla prokletých básníků/el. vlaštovekDědův byt, barevný jako gáza z podlitin,s vůní starých knih, které kdekdonestačil upálit.

11. 05. 2004
26
0
10766
Volné verše

Praha

Výběr

Praho
nad tvými zraky
klopí se med a visí betonové sloupy
olověných mraků.

30. 04. 2004
37
1
17082
Volné verše

Dialogy pro Soňu

Výběr

DialogyVlastně na tom nic není viď zlato -prolínat všechen jakooceán tvými elektrickými vlasy. Ranní roztřesení, když otevíráš své na cestěrozkouskované hádkyJeremy dnes nepřišel domů - maloval celou noc obrazy v lese, nahými dlaněmi,schovával se za stromy - tak poslouchej, jaký jsme Čas je něco, něco jakoruce starých pannen zapomenutých v důlní krajině, omotané okolo lůžek si celá a celá a nahá, když Jeremy zkameněl do předlouhého křížea všichni kamarádi v ohromení začali krvácet, za okny přeběhl další rokasi jsi nejistá, když můžu ti pršet na ramenadalší smrtelný výstřel z pistole
Ten strach ani není vidět, jakoby nic a jakoby něcopřekračuješ stín mnohých a nerozumíš rozumným slovům (někdy i nechceš) a odporuješ jednoduchostísamozřejmá, jakoby bylo něco strašného se nebát Rozumět siDialogy scvrklé do bederních roušek, tvým pocitům - mému něco tam je, květiny LSD a průchody na půlnoční pohřby našich přátel, jsme zabalení celí do černéobálky, hloupí (néééééé to samozřejmě ne-e) spojeni zjevy figurín s velkými černými kruhy pod očima a silně nalíčené rty - prázdné postele za modlitby pro dálnici z velkého obchoďáku,kam blázni a devianti a tycořikajženeřikaj choděj si pro vnitřněvnitřní knihy rozklepaných prstů/vůně psilocybinu
nevěřím ve rtyjsou tak jemné, že dokáží tě znásilnit jednou větou aniž by bylo slyšet jediné zablácení bolestiUž jste si někdy všimli, že kočky při nářku se tak snadno spletou s plačícíma dětma. /prosoňuNěkdy se stávalo, žetelefonní kostely se chovaly být našimi domovynezvěstnéTen hluk odražené dlažbykroky plují do všech směrů jsme asi krysí žrádlo pro všední dnya zpomalené polibky na zpomalené sklozpomalených autobusů jsou příliš rychle,když odjíždíš domůna konci století z rezavého kovuv kouři svítěj vločky přeci nejlépe
Ty hluboké smutky nad kaluží z částic dotyků,nevěřímJako když země proletíchvostem Halleyovi komety si s sebou vzlykalabyl jsem slepý a špatný společníkbásník na volné noze za okny padala další dubnová noca snažila se schovat, když jsme drželisvé prázdné ruce jak dlouhotrvala cesta do lesa, kde hledali jsme našeho člověkaSamomluvato je vlastně vlakdo nedokončené stanice sálající na vrchol kopce - šílené,šílené labutě,co strhala si křídlaa všechno peří (teď se zalykám pravdou)Omotaná gázou a izolačkou autistický, zmatený IkarusSílící v záchvatechaž na věčnost má krásná slečno,když nad městem vybuchla hvězdapoznalo se to podle spousty malinkýchhořícícich koster andělů, které padaly k zemi a vysoušely první poušť světav mé hlavě(nikdy nezapomenu na to, jaksi kreslila ve svém pokoji tu chladnoupolovinu žeber, ztracenou v kontůráchprasklého zrcadla)

15. 04. 2004
32
0
15211
Volné verše

Zahrada

Výběr

Když jsem byl malý
jezdívali jsme na dlouhé výlety
do zahrady. Kousek od Pružných skal.
Už ty cesty byly nečím zvláštní,

09. 04. 2004
21
3
11822
Ostatní nezařaditelné

Denní světlo

Výběr

Byli jsme malí poustevnící,
uvázaní na kůly
jednoduchosti spjatí se stoletími (resp. 19. )
a myslící do poloprázdná jak nám ty naše

30. 03. 2004
16
0
7914
Volné verše

Potrat

Výběr

Měl jsem se narodit
trhat cáry z papíru
a pohrávat si a prohrávat
se světem (na vlastních nohou)

07. 03. 2004
32
3
11479
Volné verše

Bílá báseň

Výběr

I.
Přihřáté ráno, ran
zatápím jim v kamnech
drhnu kachličky svých úst

21. 02. 2004
45
4
15678
Volné verše

Ambulance/skoro nová, můj dům

Výběr

Byl to můj první dům
zdi byly polepené
řasami, vlasy, vlajkami a sněním.
Občas opravené

15. 01. 2004
30
0
7969
Volné verše

Nemocniční

Výběr

Urputná cesta z topeníkrom vodnáře i snadpro oběd šáhnou a dost se vrací hromada svetru, trenek,ponožek i řaszas na své místoLáska pro bolestje něco extra, ty to víš,uhýbavé pohledyz neznáma se vracejíkrom neónového šílenstvítvé obnažené nemocniceOch dědověříš v zázrakya mně se zdajínahromaděné noční můryza vypleněné lidi,kde jsi bojoval
A s úzkostí(uštěpačné řeči, obalené kuřekromě svíček na cestuvem si i kartáček a bude hej)plných tramvají, autchladnokrevně - plopenýchjas a zítřekplakátůuž se nedočkáv ovacíchta úskočná operacePronuděných kočičích hlavse třesou ruce utkané,to když výstřel hejno vran vyrušíz náhlé letargie
Cesta do Václavoviolé - třeštění v chodbách, kde vládne modré světlo (pro princes)třeštění sestřiček a doktorůpřístrojů, skalpelů, uspávacích prostředků
jehel, cévek na chcaní Víš ty moje, spletené nadějeve schodech vynoucích se do paterajejich stínoví lidése vláčejí na hajzl a zase zpětplni rakoviny kouří jednu za druhou - podpíraní berlemi z papírua jejich modly umírají,s intenzivní podlostíprotožene všechny cesty vedou do říma

11. 01. 2004
25
0
8428
Volné verše

Magdaléna

Výběr

Profily běsnění pro děduse stýkali a hladily v přítomnostijahodových polí (tj. navždy)i mnoha dam. Vše to sleduji z povzdálíve tři hodiny, běháme lesemza každým stromemse objevují pohádkové bytostia sirotci a děti z komunitya vážně byl to sen jenom bolavý sen.
Profily úsměvů oslepují všechny v předníchřadách.

06. 12. 2003
32
2
8530
Volné verše

Poloautomatická plíživá radost

Výběr

Ulhaně špinavé sklo
rychlíku
kde seděl jsem
tou kukuřičnou jízdou

30. 11. 2003
42
1
9684
Volné verše

Pro Elišku

Výběr

Šel jsem spát
se svíčkou
v těle
rukou -

29. 10. 2003
34
5
5916
Volné verše

a jiné básně (tupé dárky)

Výběr

a rozbíjim dárky pro tebe
protože je to hloupé a povrchní,
s těmi usmolenými listy
tě nějak oslnit. (ta hloupá kočka neoslovila - možná i trochu popudila)

15. 10. 2003
20
0
3907
Volné verše

Zkurvený automatický ráno

Výběr

Vysokohorský zkurvený ráno,
mlha stoupá od potoka
kde jindy stahujou se mračna
těch lidí co se zde utopili,

12. 10. 2003
24
0
4194
Volné verše

Pro tebe má lásko aneb běsnění

Výběr

348 dní.
ou jako minule nebo míň,
snad ti uvěří
a pujdou dál,

09. 10. 2003
17
0
5379
Volné verše

Obrazárna obratníku Kozoroha

Výběr

Poslouchal zvuky
ale už jenom světlo ho bavilo
tak trochu zajímalo.
Všechno to přežvýkané listí na podrážce

07. 10. 2003
12
1
3272
Volné verše

Báseň

Výběr

//Nosil desetilitrové měchy s vodou
na zádech
a krásná holka mu k tomu hrála na,
piáno,

02. 10. 2003
17
1
3949
Volné verše

Biffa

Už neměl sílu na všecky ty potrhlosti světa.
Cihlový domek, prázdný stroj
a tahle píseň pro tebe
co hoří v popelnici

01. 10. 2003
16
0
2890
Volné verše

Nejasná

Výběr

Byl to rok co se tvářil,
že má třináct měsíců
a přitom nikdo o tom netušil,
naprosto nevěděl.

14. 09. 2003
39
0
4225
Volné verše

tančícím dětem

Cesta byla dlouhá,
zrcadlo na křižovatce rozširovalo tvůj úsměv,
i když v obličeji žádný nebyl.
Po stranách plno lidských bordelů

06. 09. 2003
22
0
3979
Volné verše

Poslední dětská křížová výprava

Když tenkrát před lety,
všechny ty děti (sežehnuté prudkým odpoledním sluncem),
držely v rukou své lidství,
sve dětství.

02. 09. 2003
13
0
3206
Volné verše

Královna kočka a princezna (automatické básně ii)

Slyšíš ty šamanské bubny.
kruhy v obilí (bubliny na tváři)
horší jak modřina pod okem jedenácti nevyspalých nocí.
Nikdo nám to nemůže vzít

30. 08. 2003
14
0
4817
Volné verše

Tvá zeď a Tvé dveře

(více než tisíce anonymních oken paneláků.
Jo - je to pláč
co sem nepatří)
Stoupáš si vedle mne

10. 08. 2003
14
0
3812
Volné verše

Zeď a dveře na pokraji Měsíce

Řekl ti někdy někdo,zdi jsou mrtvé. Vytvářejí plynulosta i kdyby snové světy,své vlasy v ústechlíně se válí sem a tam. štiplavě vonípryskyřicía řadou vyhaslých komet.
Zdi za vodoutam za kulminací hvězd(posledních zbytků mnichů)vrhnou tě mezi nejasné plotyex - existence.

30. 06. 2003
13
0
2992
Volné verše

automatické básně

Jenom trochu unavenej,
lehnout a spát.
Koupit tuny sklenic (stačej i dvě)
a jednotlivě - každou po každý

11. 06. 2003
16
3
3687
Volné verše

Zpět pro lepší

Už nikdy nevrátit se zpět,
možná.
Nikdy nenakreslit obrázky
po zdech.

27. 04. 2003
18
0
3334
Volné verše

Chudáci

0I.
Trochu si poposedla. "Tak se na mě přece podívej. "
Zavrtěl zaporně hlavou - k zemi přímo svěšenou.

04. 03. 2003
25
0
3912
Volné verše
Nahoru