Červené srdce

I za cenu,
že zítra nezbyde mi víc,
než co do hrsti
se vejde

Pšššš...

Pšššš. Zašeptala ústy
plnými ticha.
Ukazováček si něžně položila
na rty.

Malý trosečník

Měla propadlé tváře.
Víčka se jí chvěla
a já v ní uviděla
stařenku z pohádkové knížky.

Bílé růže

Večer se pomalu
vkrádal
do ticha sněhobílé růže.
Žena, co zvolna usínala,

Srdeční záležitost

Zdálo se mi o
podivném nebi.
Byl tam kouř,
který padal k zemi.

Dáma bez hlasu

Jako tanečnice
protančím pokojem.
Dotknu se koleny
hloubky, kde končí zem.

Daleko za Andělem

Je jako pápěří.
Ženský tmavý smích
nikomu nevěří.
Dlouho ponocovala,

Malý kousek lži

Na shledanou.
Řekla jsem, než odešel.
Byl útlý jako strom,
pláč z jeho očí

Malá bere

Na cestě k sobě
jsem.
Malá dává,
velká bere,

Zpívám

Zpívám.
Vítr odnáší můj hlas.
Bere mi jej od úst -
křičím

Létací sny

Viděli jste někdy sny létat .
Viděli jste je někdy vznášet se
lehce nad zemí,
jakoby chtěly už už dosednout

Něžné mraky

Pořád na Tebe myslím,
dívám se do mraků
a mizím jak vánek,
co je rozdmýchal,

Modrý vodopád

Byla jsem oficielně mladá,
co to je - dvacet pět let.
Chodila jsem do práce,
objímala se s chlapíky

Modrý květ

&&corrado&&28. 07. 2003&& Dobre sa to rymuje, ale "Co tym chcel basnik povedat. " :o)) Bez pointy jasnej.

Pod čarou

Když myslím na tebe,
jak jsi jiná, když mizíš mi
z dohledu,
bojím se tušit,

Pod drobnohledem

Ráno mi do dlaně
položíš klíč.
Zvedneš ke mně oči,
velké jako dětský míč

Havraní pokřik

Poslouchám v rádiu
pokřik havraní,
trochu se poddávám
a trochu mi je na hraní,

Zatmění měsíce

Až jednou ráno
zaplašíš ptáky
a oni znovu usednou,
až jednou ráno

Prý jestli...

Prý jestli má báseň
vrásky,
nebo je mladá, jak
dívčí cop,

Živote...

Vítám Tě v novém dni
Živote.
Už jsi tu mnohokrát byl
a jakoby´s na noc odcházel

Satisfakce

Nejsem o nic víc dobrá.
Než jsem byla včera.
O nic míň zlá,
než jsem dnes.

Trychtýř

Narodila jsem se
do normálního dne.
Plného uvozovek
překlepů

Bez sebe

Tři pekla do nebe
prošla jsem
bez Tebe.
Tři pekla do nebe

Nedotkaná

Probuď se světe
chci Tě vidět
plakat
na mém

Kroky do tmy

Dnes jsem si
dala kávu
jako vždycky.
Trochu jsem

Bez viny

Potkala jsem ji
cestou domů.
Někoho mi připomínala,
snad důvěru.

Co chceš abych ti slíbil?

Za větrem jsem tě našel,
plakal jsi
a přitom jsi se
smál

Noc polární

Možná ještě jedno
políbení.
Miláčku.
Ty už tu nejsi .

Sám Život

Její oči
byly obkrouženy
dálkou
Mladá byla

Bezbranné

Byly jsme dvě.
Pak tři
a láska
měla moc.

Letenka za mraky

Tak už zítra.
zítra se to stane.
Hebká dlaň přejede po mé
budu sebejistá a zářivá

Hangáry vzducholodí

Tak těžce ruku zvedám
myšlenku na kámen
k ústúm větu nesu
podivně zapálen

Bod smíru

Je čas zapomínat sny
i zpěvy v hrdle uvízlé
je třeba vtisknout tichu.
Ažádné neboť není

Přejaří

Bylo nedělní odpoledne,
padal soumrak
ledva zpomalil
aby nepředstihl

Po bolesti

Položil mi srdce
k noži
když odezněl
krok se množí

Tři kapky deště do léta

Sbírám atributy do léta
nahá ramena
kšiltovka
kolečková jízda

ZAMILOVANÍ

DVA ŠÁLKY ČAJE
DVĚ MLADÉ MUŽSKÉ DLANĚ
ŽENSKÁ DÍVČÍ VŮNĚ
SLADKÝ APERITIV ZÍTŘKŮ

ÚDĚL

Popadaly věnce
z nebe
hned časně
po ránu

Až mi Bůh bude těsný

AŽ mi Bůh bude těsný má Víro
napíšu do nebe dopis vodotěsný
jen pro Tebe má Víro
Odešlu jej v Duchu co ztratil křestní právo

Lodivod

V metronomu rytmu, plaše myšlenky v zádi lodi
duje příslibem věků vichr mu v plachtoví hrudi
síťoví z ok nepotkané laně, z rybího stříbroví,
na přídi spřádá bůh skrytě, jen vlny o něm ví

Ratolest

Červánek ve tvář
vrhá mu stín
na duši nevidět
nijaký splín

Stoupám

Stoupám
po ohnutých hřbetech
hraji si pro radost
na hřeben a papír

Beránek boží

Nemluvně
obětované
pro spásu
prvorozených

Skulina do intimna

lehce nadzvednu se
na lokti
obdivuji se
mezeře mezi písmeny

Němá kondolence

chci se modlit
natahuji se
pro modlitbu
a nedosáhnu na ni

Záblesk

Na rubu Tvé triády
zastavil se a mlčí
prohlíží si křídla -
jsou jeho, tvá či ničí .

O rozvaze

Tvořit s rozvahou
znamená -
dostat
SRDCE DO HLAVY

Příprava na nebevzetí

Pořídila jsem si
zbrusu nové
váhy
opatrně vybírám

Milióny

Vidím milióny hlav
propálím do nich
svoje oči
zákon

Stvoření

Pane, můžu pravdu tvořit.
Já chci,
aby v mých básních
byla ona,

Rychlá smrt

Cítím báseň.
Obrátila jsem stránku
vidím utržený roh
zahlédla jsem první verš

Vega

Vega
Viděna bývám
ve stokách ega
a v noci čekávám

Váleční milenci

Váleční milenci
Psali mi příběhy
z fronty.
S letargií úsměvu

Proboha

Proboha.
Jsi pramen,
co sytí,
jsi chléb,

Jak jsem se chtěla usmířit a ...

Pomoz mi Pane
porodit Pravdu.
Vím,
že až ji porodím,

Rám

Rám
Kdosi uvnitř
peklo zapaluje.
V příbytku Páně

Sněží

Sněží
Nech spadnout z vrcholků
hedvábné vábení,
co dole v nížinách

Iluze jednoho poety

Proč?

PROČ.
Proč jsme tak křehcí . Utkaní z nejistot a strachů .
Snad, aby andělé nebeští nezaháleli.