Písmák Jsem nic ...
Jen míček do koutaletí a já si pod očima kreslím.
Velké oblouky, ranní řasenky.
Míček se mi zdá, že letí.
A mám spoustu dětí.
Klid lásky, něhy a touhy
Klid lásky, života touhyrozmarnost.
Na srdci tkví mi ta nostalgnost.
Když, ulicemi Paříže toulám se zcela tiše.
Ruku v ruce přímo s touhou při muzice.
Karneval duše
Jsem bojem o duši, která jako v králi Artuši dřímá ve měna duši.
Jsem svoboden a naladěn, před demokracií a v duši pokořen.
Mám ráda prostor a nikterak jen názor.
Dávám si pozor na svůj jen postoj.
Má drahá ...
Má drahá už dávno tě znám.
A při tom, aleneznám.
Chtěl bych s tebou jít.
Za ruku se nést a ze skály ráje dojít.
Věk
Věkem co se rozumí .
Tělem skvost .
Duše, krása,aneb zlost .
Věk je jaroa zima, která odchází.
Trojhlas duše
Jsem lístek javoru co ve spod už nenesu.
Jsem člověk ve sporu, co nesnesu.
Jsem trojlístek duše, která sama si už nepomůže.
Mám strach v nelidský tvar a proto se dávám raděj v cval.