Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 439 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Luk_Malér_8
JménoLukáš Malátek
PohlavíMuž
Povolánítrenér
MěstoPraha
Oblíbení autořiVonnegut, Bukowski,Hakl, Holan, Hrabal, Camus
Vztah k literatuřeRůzně dlouho, vztah kladný
Na Písmáku od09.05.2003 16:19:09
Poslední přihlášení05.03.2020 14:15:00
Členství v klubechKlub věčně mladých starců a stařen,
Věk59 jar
Statistika Publikovaných děl: 45
Obdržených tipů: 211, daných tipů: 250
Obdržených kritik: 173, napsaných kritik: 986
Obdržených výběrů: 5

Díla

DatumNázevKategoriePřečtenoKritikTip
09.05.2003Země - nebezpečí výskytu člověkaPovídky2187013
11.05.2003Svoboda naštorcMiniatury, hříčky2233017
20.05.2003Have a Bad Day (Přeji špatný den)Miniatury, hříčky2398421
17.06.2003mrzáci slovaVolné verše264409
20.06.2003na nebi šrafura hudbyVolné verše252108
21.06.2003Ty vole, na základní škole...Povídky233027
09.07.2003Nástup (každé) nové generaceMiniatury, hříčky2371012
17.07.2003time out (oddechový čas)Volné verše195303
18.07.2003minisukně aneb hormonální revoluceBlbůstky233607
30.07.2003Have a bad day againVolné verše2023011
25.08.2003u konce s dechemVolné verše2380010
29.09.2004Nízký tlak a loutky bloudkyvýběrVolné verše4761013
02.02.2005Sníh - taje a co pak????Ostatní nezařaditelné300904
05.05.2005děti vrženyMIMO276711
01.09.2005český les - zombie plesAforismy173502
31.10.2005Roadstory s teenageremvýběrPróza na pokračování291704
01.11.2005Road story s teenagerm - zakončenívýběrPróza na pokračování191604
28.12.2005cesty necestyVolné verše165304
02.01.2006mrzačit slovavýběrVolné verše230238
11.02.2006kamion z NenažráníVolné verše3211104
05.10.2006svoboda naštorcOstatní nezařaditelné2586312
19.12.2006cesta na severozápadvýběrPróza na pokračování151953
20.12.2006cesta na severozápad IIPróza na pokračování127661
28.12.2006cesta na severozápad IIIPróza na pokračování142011
05.01.2007cesta na severozápad IVPróza na pokračování124623
29.01.2007Cesta na severozápad VPróza na pokračování120351
07.02.2007Cesta na severozápad VIPróza na pokračování129601
27.02.2007Cesta na severozápad VIIPróza na pokračování126082
04.09.2007vem si mraky poťouchlil seOstatní nezařaditelné1690143
22.11.2007Neděle, pozóóórUdálosti2356401
22.05.2008ultrapozitivní báseňOstatní nezařaditelné122443
29.05.2008Cesta na Balkán: Před cestouPróza na pokračování120921
30.05.2008Cesta na Balkán: Neděle – CestaPróza na pokračování90300
31.05.2008Cesta na Balkán: Pondělí – fakt už na JIHPróza na pokračování107600
01.06.2008Cesta na Balkán: Úterý – ostrovPróza na pokračování74800
02.06.2008Cesta na Balkán: Středa – furt ostrovPróza na pokračování73400
03.06.2008Cesta na Balkán: Čtvrtek – dálPróza na pokračování107000
04.06.2008Cesta na Balkán: Pátek – závěrPróza na pokračování76100
05.06.2008Cesta na Balkán: celekPróza na pokračování117501
11.06.2008Po stopách Williama ShakespearaVázané verše1064133
05.02.2009Víc než chlast a kouření 1Ostatní nezařaditelné100963
06.02.2009Víc než chlast a kouření 2Ostatní nezařaditelné1346141
09.02.2009Víc než chlast a kouření 3Ostatní nezařaditelné85875
10.02.2009Víc než chlast a kouření 4Ostatní nezařaditelné1480153
11.02.2009Víc než chlast a kouření 5Ostatní nezařaditelné86781



Názory čtenářů

27.04.2009 12:35:01dát kritice tipAlgebra
Jak jdou kšefty, Malér? Žiješ? :)
27.11.2007 10:08:41dát kritice tipLuk_Malér_8
;-))))) dík, ale netrefil sem se do vkusu... ;-(((
25.11.2007 16:10:03dát kritice tipNePoe_ta
Makléř opět na scéně? :))) Be lucky over 8!
17.06.2007 22:28:07dát kritice tipkudlanka_bezbožná
tak se povídá... :) žes ten vtipálek co mě směroval v pátek u Kroužků do zdi.
těšilo mě ;^)
28.12.2006 20:39:15dát kritice tipLuk_Malér_8
;-))))))
28.12.2006 02:11:36dát kritice tipmartinez
ranils mě... odcházím zdechnout do houští...
28.12.2006 01:55:15dát kritice tipLuk_Malér_8
ta je dobrá přemejšlim esi znam ňákou lepší pohádku, než že si veřejně plachá ;-))))))))))))))
26.12.2006 14:35:27dát kritice tipmartinez
že se to děje veřejně a kvůli mně!!! su přece plachá, nevíš?!?
26.12.2006 14:31:44dát kritice tipLuk_Malér_8
nad čím - že se to děje na stromku?
24.12.2006 00:22:01dát kritice tipmartinez
ale jen že seš to ty a žes tak móóóc prosil... ale červenám se... jak ty pivoňky...

ozdoby.gif
04.10.2006 14:56:54dát kritice tipLuk_Malér_8
Lucky boy je na hovno písnička, s tou oslnivý luk malér nehodlá být spojován ani ze srandy a ani ve snu. Na druhou stranu, taky co má dělat? Visí nás tu (jak netopýrů) zástupy.
04.10.2006 14:09:01dát kritice tipNePoe_ta
I hle, zde si po celý den visí lucky boy. Koleduje si snad o malér??? :)
19.07.2006 15:06:47dát kritice tipLuk_Malér_8
Děkujem všeeem vlkůůůům mongolským zvláště ;-))))))
04.07.2006 13:59:48dát kritice tipmongolský_vlk
a tebe je třeba pozdravit !!
10.02.2006 00:00:00dát kritice tipShammann
kocka_s_slupkou_od_citronu_na_hlave_i.jp
07.02.2006 00:00:00dát kritice tipMine_hava
pozdravím:)
17.06.2004 00:00:00dát kritice tipquentinbubakoff
no já se picnu, autor pro dnešní den...luck maléros.....:))
28.08.2003 00:00:00dát kritice tipcekanka_ucekana
Co to znamená: Viz Astra?
28.08.2003 00:00:00dát kritice tipLuk_Malér_8
Na stránce autorky Astra najdeš leccos k případu mazání nicků.
28.08.2003 00:00:00dát kritice tipLuk_Malér_8
Na stránce autorky Astra najdeš leccos k případu mazání nicků.
31.07.2003 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
clocklg.jpg

29.07.2003 00:00:00dát kritice tipKayTee
Co znamená ta 8 v Nicku?
29.07.2003 00:00:00dát kritice tipLuk_Malér_8
Osmička je numero, které já vidím jako nejpružnější záležitost, necelistvější, tvar, zároveň nejčisčí, neni profláklý jak sedma, je to číslo, jehož prvky se jako první blbě pamatují (do 7 číslic si číslo zapamatuješ dobře, od 8 číslic začíná skok), no prostě když mi tenhle sevřik poudá, že nick name musí mít i čísílko, nezaváhal jsem.
25.07.2003 00:00:00dát kritice tipVáclav_Vydra
a vy jste doopravdický?
25.07.2003 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
Hollywoodský akční hrdina
Sylvester Stallone nemá valné mínění o nejnovějších filmových
hitech. O akčních snímcích letošního léta prohlásil, že jsou tak
schematické a plné filmových klišé, že by se mohly navzájem
promíchat a nikdo by nepostřehl rozdíl.
Sedmapadesátiletý "Sly", který hraje v novém filmu Spy Kids
3-D: Game Over, je přesvědčen o tom, že řada dnešních kasovních
trháků nepřináší nic nového a příliš se opírá o počítačové
zvláštní efekty.
"Kdybyste se trochu přiopili a měli jste filmový stříhací
pult, mohli byste všechny filmy letošního léta sestříhat
dohromady," říká Stallone podle agentury WENN. "Mohli by se z
toho vyklubat Charlieho andílci, které honí Hulk, a pak by se do
toho vložila Lara Croft a Charlieho andílky by zachránila. Potom
by přišli Mizerové 2 a Hulka by zastřelili. Do toho všeho by se
ještě přimíchali X-Men a mohli byste z toho udělat skvělý film a
promítat ho třeba v Rusku. Nikdy by nepostřehli rozdíl," říká
Stallone.
25.07.2003 00:00:00dát kritice tipLuk_Malér_8
Tady není nikdo skutečný. Jest to obraz sebe sama přes filtr čas a nickname.
25.07.2003 00:00:00dát kritice tipVáclav_Vydra
To jste řekl velmi kulantně, milý Luku, ale ze všeho nejhorší je, že já jsem fakt Vydra, a nikdo mi to nevěří, ten parchant Vašina po mně jde, a snaží se mě stáhnout do sítě svých alet-eg, ale já se mu vždy postavím a ten parchant mě kvůli tomu stále zesměšňuje, jako s tím dřívím, viděl to kdy někdo, aby umělec mého kalibru štípal amatérskému pisálkovi dříví?
21.07.2003 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
Poznat lháře je stejně těžké jako úspěšně lhát. Oběma "disciplínám" se dnes věnují odborníci jako dobrému byznysu.

Člověka od opice prý neodlišila schopnost mluvit, ale lhát. Vymýšlení nepravd a energie vydaná na jejich zapamatování posilují a aktivují centra mysli, takže mozek lidí, kteří jsou na štíru s pravdou, stárne pomaleji. Zjednodušeně řečeno: kdo lže, ten možná i krade a do pekla se hrabe, ale nedohrabe se tam s alzheimerem. Dávno předtím, než vědci z bostonské univerzity došli k výše zmíněným závěrům, se lež trvale zabydlela v našem životě. Denně vypustíme z úst zhruba dvě stě nepravd (viz TÝDEN č. 3/02). Zatímco v roce 1992 považovalo lhaní ve svůj prospěch za omluvitelné 40 procent Britů, během deseti let vzrostl počet lidí tolerujících lež na 55 procent. V Česku v roce 1992 nic špatného na lhaní k svému prospěchu nevidělo dokonce sedm z deseti dotázaných (od té doby podobný průzkum neproběhl). Tolerance lhaní ovšem nutí vydávat stále víc energie na odhalování nepravd: zabývají se tím armády, psychologové, tajné služby, neuropatologové. Dá se spolehlivě poznat lhář? A jak?

Jasná řeč těla

Kdo s sebou nenosí kapesní detektor lži, má s odhalováním nepravd potíže. Pomoci mu může v podstatě pouze znalost triků neverbální komunikace a to, jak se lidé projevují v různých situacích. Kdo umí dobře číst "řeč těla", toho lze hůř klamat. Na druhou stranu může také lépe lhát. Lež je podle psychologů vlastně jiný způsob "útěku z boje". Když nemluvíme pravdu, naše tělo reaguje podobně jako před zběsilým úprkem. I beze slov se projevujeme naprosto jasně. Kromě takzvaných neurofyziologických pro jevů, které bez dlouhodobého tréninku není možné ovlivnit (zrychlení tepu, větší napětí svalů nebo rychlé zvlhnutí dlaní), totiž hraje velkou roli nonverbální chování. Kursy "řeči těla" jsou v poslední době čím dál oblíbenější, podrobují se jim politici, topmanažeři, ale také učitelé, lékaři, prostě ti, kdo se hodně setkávají s lidmi: základní kurs vyjde zájemce na zhruba pět až sedm tisíc korun. Ovládnout neverbální komunikaci do puntíku však vyžaduje dlouhodobou praxi: zkušení lektoři varu jí, aby člověk neodečítal z jednotlivých znaků. Pak by mohl za notorického lháře považovat plachého pravdomluvného mladíka, který uhýbá očima, nebo někoho, komu se notoricky potí ruce.

Vztek na sebe

Nezkušený lhář se projevuje výrazně. Například mnohem méně gestikuluje, protože se podvědomě bojí, že ho gesta prozradí. Někdy dokonce schová ruce za zády nebo pod stůl. Často ho odhalí jiná intonace hlasu, pomalejší mluva (dává si pozor, co říká) nebo naopak rychlejší řeč (jako by nechtěl slyšet, co pronáší). Zvýšené svalové napětí v oblasti krku, které může způsobovat lehkou křeč, lháře často nutí dotýkat se krk u, popotahovat límec, aby se mohli lépe nadechnout. Podobné je to s doteky na ušních boltcích (jen neslyšet, co říkám!), kolem úst (proboha, co to vykládám?). Lháře však často prozradí podivná nervozita. Většina lidí ji považuje za strach z odhalení, ale dotyčný tím masku je hlavně agresi vůči vlastní osobě. Přece jen je v nás podvědomě zakořeněno, že lhát je špatné, takže vztek, že musíme lhát, je prý často nepříjemnější než strach. Kumuluje se pak do drobných nervních pohybů: poťukáváme tužkou, podupáváme nohou, zatínáme ruce v pěst, hrajeme si s klíči. Kdo nemluví pravdu, často se také dopouští takzvaných autokontaktů, hodně se dotýká svého těla, zejména v oblasti obličeje a krku. Jsou to podvědomé reakce, které zůstaly z dávno minulých dob. Přirozeně a naplno je dělají jen malé děti: zakryjí si pusu, když řeknou něco nevhodného, nebo oči, aby neviděly. Dospělí pohyby jen naznačují. Také v případě auto kontaktů hrají roli oči. Kupříkladu muž, který lže, se často dotýká víček, jako by se nejraději neviděl, a pak klopí zrak dolů. Žena naopak podle průzkumů žmoulá spodní víčko a potom stáčí oči vzhůru, což souvisí s aktivováním různých center v mozku. U obou pohlaví platí, že komu při delším vyprávění příliš často jezdí oči vzhůru a doprava, nejspíš si vymýšlí. Pohled vzhůru pomáhá aktivovat centrum fantazie v mozku. Při lhaní hraje roli také přitažlivost obou pohlaví: je zjištěno, že nám dělá problémy lhát lidem, kteří se nám líbí. Pokud už se k nějakým nepravdám uchýlíme, pak jde o lži "nadhodnocovací", jež nás mají udělat lepšími.

Říkejte oplzlosti

Nejvíc lžou oči. Kdo nemluví pravdu, má tendenci nedívat se druhým přímo do očí. Neumějí to jen děti a mládež v pubertě: ti zakrývají lži úsměvem nebo smíchem. Lhář ví, že nesmí uhýbat pohledem, přesto ho oči mohou prozradit: tím, že se na ně soustředí, se často nechová přirozeně. Oči příliš poulí, málo mrká nebo těká, mžiká po vzoru motýlích křídel. Při mrkání zavírá oči krapet déle, než je normální: jako by raději neviděl, co se stane, nebo se chtěl schovat za víčka. Zdálo by se, že vůbec o nic nejde, vteřinka přece nehraje roli. Jenže zkušený pozorovatel lháře může právě na delším mrknutí odhalit. Kursy neverbální komunikace či asertivity se proto zaměřují právě na oči. Chcete říkat nepravdy? Dívejte se lidem upřímně do očí! V praxi je ovšem velmi těžké lhaní nacvičit: při hraní scének, v nichž má člověk druhému lhát, s tím totiž většinou nemá problém. Ví, že jde jenom o roli. Americký terapeut Henry Willfor popisuje nácvik nepravd: "I nesmělé introvertní ženy jsou schopné říci během lekce svým spolužákům do očí bez uzardění a poplašeného zamrkání různé běžné lži, protože vědí, že je to jen hra." Proto někteří zahraniční lektoři učí klienty udržovat s lidmi oční kontakt poněkud drasticky, například ženy musejí říkat mužům: "Chci se s tebou vyspat, hned teď." Pak následují věty jako z erotické telefonní linky. Muži zase ženám do očí lžou: "Máš fakt super zadek," a podobně. Odborníci tvrdí, že lži se nedají nacvičit na ničem jiném než na chytlavých větách, protože ty jsou lidé schopni vyslovit buď šeptem v největším soukromí nebo pod vlivem alkoholu. Za normálních okolností a před publikem při nich dokážou udržet oční kontakt jen zkušení herci. "Pronášet nepravdy se učí také politici. Dozvěděli se například, že mají lehce povytáhnout obočí, což v našich krajích symbolizuje přátelství a kladné emoce. Prostřednictvím kamery udržují oční kontakt s diváky nebo upřeně hledí na jejich zástupce televizního moderátora a lehce se přitom usmívají," vysvětluje Alexandra Mako vičková, odbornice na nonverbální komunikaci. Neznalému člověku vysílají jasný signál: mluvím pravdu. Často je však zradí drobné mimické svaly ve tváři, které neumějí ovládat, takže se jejich obličej stáhne do nepřirozené masky. "Pravdivá" mimika se pravidelně objevuje na předvolebních plakátech, většinou ještě doplněna "pravdivým" gestem: vztaženou rukou jakoby ku pomoci, rozpřaženýma rukama jako náznakem objetí. Když se v USA porovnávala obliba prezidentů Clintona a Bushe mladšího, vyhrál přes všelijaké aféry Clinton. Při projevech totiž dělal široká "pravdivá" všeobjímající gesta, zatímco současný prezident provádí občas odmítavé pohyby rukama, jako by něco tajil. Po vytažené obočí, přímý oční kontakt a lehký úsměv často zmatou i profese, které by měly mít vůči lhářům citlivější "radary". Němečtí psychologové předvedli v rámci výzkumu policistům a soudcům řadu různě se tvářících lidí. Za poctivé byli téměř bez výjimek označeni ti, kdo se usmívali a měli lehce zvednuté obočí.

Zbožné a bílé

Známý bonmot dělí nepravdy do tří skupin: lež, hnusná lež a statistika. Podle toho, jak chápou lži ti, kdo je pronášejí, lze provést jiné dělení. Nejčastěji užíváme takzvané bílé lži, "white lies". Dřív se tímto pojmem označovaly i lži "milosrdné". Dnes se používají v situacích, kdy člověk potřebuje z něčeho "vybruslit", aniž by druhého ranil, přičemž obě strany mají mít z lži nějaký prospěch. Manžel pochválí ženě večeři, byť není k jídlu, aby jí nezkazil náladu a neměl doma peklo. Přátelům říkáme, že máme zvýšenou teplotu, protože se nám s nimi nechce na výlet a neradi je zraňujeme. Mezi "bílé" většinou řadíme i plzákovské zatloukání mimomanželského poměru. Takový druh klamání považuje za únosný, či dokonce normální každý druhý člověk. Podle průzkumů sem asi čtyřicet procent Britů řadí také manželský slib věrnosti pronesený v kostele nebo přísahu u soudu. "Ne, nezemřete," říká lékař pacientovi, který právě přestal dýchat. To je podle dnešních měřítek milosrdná nebo zbožná lež, dovedená do extrému. S tímto pojmem mají lidé většinou spojené hlavně lhaní ve prospěch klamaného: nepravdy se týkají délky života, zdravotního stavu, schopností a vlastností druhých lidí, jejich zjevu. Tento druh lží byl vždy tolerován jako naprosto legitimní a pochopitelný, dnes se vůči nim lidé ohrazují, považují je za větší klamání a prohřešek, než například "bílé lži". V milosrdných jde totiž často o velmi vážné věci, týkající se samé podstaty života, které mohou mít závažný dopad na klamaného. Například když "milosrdně" tvrdíme vozíčkáři, že jednou bude chodit, znemožňujeme mu naučit se žít v realitě. Oba výše uvedené druhy lží říkáme ponejvíce blízkým lidem. Umějí je říkat hlavně ženy, přestože muži v životě lžou asi pětkrát víc. Ženy prý "lehčí" druhy lží zvládají hlavně kvůli větší empatii a slovní fantazii. "Když mají říci kolegyni, že má šikovné dítě, dovedou pro to najít až sedmkrát víc vhodných výrazů," uvádí se ve studii univerzity v americkém Ohiu, která se zabývala množstvím výrazových prostředků užívaným muži a ženami.

Mámě ne!

Pragmatické lži slouží pouze prospěchu lháře a jejich jediným cílem je zajistit lháři prospěch bez ohledu na to, jaký budou mít dopad na okolí. Za "zlé" lži považují lidé také nepravdivá tvrzení politiků, pronesená třeba "milosrdně", protože většinou dopadají na velké množství lidí. Muži je užívají častěji. Snad ani ne proto, že by byli zkaženější než jejich protějšky, ale proto, že se víc pohybují ve světě politiky a byznysu. Tam se totiž pragmatickým lžím daří nejlépe. Tvrdé lži, které mohou poškodit druhé, většinou nepronášíme doma nebo mezi přáteli, nejhůř se podle průzkumů říkají matce. Neplatí to pro děti, jenže ty si většinou ještě neuvědomují dopady svých pragmatických lží. Bez nepravd nejhlubšího zrna by prý ovšem nebyli vůdci. Vedoucí výzkumu Caroline Keatingová z univerzity Colgate v americkém státu New York, která studovala chování dospělých i dětí, tvrdí: "Lháři jsou nejlepšími vůdci. Lidé chtějí po svých lídrech, aby byli vždy sebevědomí a jistí. Většina politiků vychází z Platóna a Machiavelliho, kteří považují lež za legitimní součást vládnutí."

S pravdou ven

Policisté a soudci dnes berou detektor lži (více na stranách 38-39) jako sice zatím nepřekonaný, nicméně ne bezchybný. Stačí, aby zkoumaný člověk trpěl neobjevenou duševní poruchou, která ho zbavuje správného vnímání reality, a výsledky jsou k nepoužití. Nebo dotyčný může podléhat sebeklamu. Většina alkoholiků na dotaz: Jste závislí na pití? odpovídá ne a přístroj vůbec nezaznamená žádné odchylky. Velice záleží i na systému kladení otázek; odpůrci detektoru lži tvrdí, že dotazy mohou být pokládány účelově. Policejní metody sehrály roli například v případu potápěče Miroslava Kukliše, který zemřel za záhadných okolností loni v Chorvatsk u. Dva jeho obvinění kolegové neprošli detektorem lži tamní policie, kterou pak obvinili, že jim vůbec před testem nesdělila, že vyšetřuje násilnou smrt, a otázky kladla tak, aby je šokovaly a děsily. Detektor příliš nepočítá s povahovými danostmi lidí: hůře vycházejí nevinní nerváci než vinní kliďasové. Během let se objevily metody, jak detektor obelhat: stačí třeba naučit se myslet v určitých intervalech na věci, které vůbec nesouvisejí s případem. Někdo zase nedá dopustit na relaxační techniky různého druhu, zkoušel se i lehký hypnotický trans. Pro to se vědci snaží vyvinout nové technologie odhalující lži. Údajně nejspolehlivějším nástrojem je termovizní přístroj, který měří zvýšenou teplotu kůže kolem očí: v případě, že lžeme, se více prohřívá. Izraelci přišli se zařízením, jež provádí analýzu lidského hlasu během hovoru po telefonu nebo z očí do očí. Má odhalit citlivé výchylky a chvění hlasivek ve chvíli, kdy pronášíme nepravdu. Výsledek se přenáší na obrazovku počítače. Americký počítačový expert Javier Movellan se zase věnuje tomu, co zrazuje při nepravdách politiky: výrazu tváře a hlavně drobným mimickým svalům. Prostudoval sto tisíc obličejů a uložil je do databanky. Za pomoci speciálních programů dokáže analyzovat téměř neznatelná hnutí ve tváři při různých druzích emocí, třeba při lži. Movellan totiž hledá shodné rysy, které charakterizují strach, napětí, radost, skrývání tajemství, ale také zatím neprojevené duševní choroby. Není ovšem v tomto oboru žádným průkopníkem: už v 70. letech psycholog Paul Ekman rozdělil pohyby svalů ve tváři na 44 základních skupin podle právě prožívaných emocí.

Sebelháři

Budoucí, prý téměř dokonalý detektor lži má zase číst aktivitu mozkových vln. Nelze ji totiž potlačit ani dlouhodobým tréninkem, ani vůlí či hypnózou. Vědci zjistili, že ve chvíli, kdy člověk lže, hodně aktivuje přední část mozku, ležící asi sedm centimetrů za středem čela, a oblast za levým uchem. Snímání aktivity mozkových vln údajně skutečně pomůže odhalit viníky a omilostnit nespravedlivě stíhané, protože mozkovou aktivitu nelze obelhat. Ale možná je to jen další ze sebeklamů, jimž všichni podléháme. Asi čtvrtina veškerých lží, jež pronášíme, je to tiž směrována nám samotným. Sebeobelhávání je člověku naprosto vlastní a přirozené. Souvisí nejčastěji s naším vzhledem (takovým sebelžím propadají hlavně ženy) a schopnostmi (výsada mužů). Sebeklamy patří do kategorie lží, které nejdéle přežívají a nejhůře se odhalují: sami sebe většinou málokdy zkoumáme jako lháře.


Typologie politické lži
Klasická vědomá lež:
* Miloš Zeman v březnu 1998 v takzvané bamberské kauze tvrdil, že s čechošvýcarskými podnikateli po prvních pěti minutách hovoru vyrazil dveře. Pak vyšlo najevo, že se s nimi setkal opakovaně a cestoval za nimi až do německého Bambergu.
* Jan Kalvoda, Pavla Jurková, Marie Noveská, Ondřej Zemina, Stanislav Křeček či Jiří Vacek neoprávněně používali doktorský či inženýrský titul.

Křivé nařčení:
* Miloš Zeman se měl Josefu Zieleniecovi omluvit za tvrzení, že bývalý ministr uplácel ze státních peněz novináře.
* Jan Kalvoda a Josef Lux obvinili BIS, že sleduje politické strany nebo přímo je osobně. Nic z toho se nepotvrdilo.

Nesplněný slib:
* Václav Klaus těsně před volbami v roce 1998 vyloučil možnost, že by ODS mohla tolerovat vládu ČSSD. O několik dní později uzavřel s ČSSD opoziční smlouvu.
* Miloš Zeman vyhrál v roce 1998 volby mimo jiné sloganem "Už ani korunu do krachujících bank". Jeho vláda pak do bank nalila desítky miliard korun.

Strategické blufování:
* Václav Havel a Jan Ruml jsou mistry odkládaného odchodu. Mnohokrát slíbili, že už v politice skončí a pak znovu kandidovali na stejnou nebo jinou funkci.
* Ministr má moji podporu a důvěru, prohlašoval Václav Klaus o Petru Lomovi či Luďku Rubášovi ještě několik hodin předtím, než je odvolal z funkce.

Triviální lež:
* Ivan Pilip o svém školním prospěchu řekl, že neměl ani jednu dvojku. Vyšlo ale najevo, že měl i trojky.
* Fakt, že jako vrcholný politik nemá výsady, dokumentoval Václav Klaus v roce 1994 příběhem, jak si "normálně" u Telecomu zaplatil telefon na svou chalupu. Zjistilo se ale, že Klausovi na chalupě telefon vůbec nemají.

Přeprogramovat: Ano, či ne?
Už v 70. letech se v USA začala rozvíjet metoda takzvaného neurolingvistického programování (NLP). V život ji uvedli profesor lingvistiky John Grinder a matematik Richard Bandler. Zabývali se pozorováním tří významných terapeutů: hypnoterapeuta Miltona Ericksona, rodinné terapeutky Virginie Satirové a psychoterapeuta Fritze Perlse. Zjistili, že tito tři naprosto odlišní lidé používali stejné vzorce chování a jednání, a proto byli úspěšní. Metoda NLP má usnadnit zejména lidem ve vyšších funkcí komunikovat s okolním světem, využívají ji i osoby s nízkým sebevědomím jako cestu ke zvýšení asertivity. Na Západě a v USA je stále poměrně velkým hitem. I u nás už je možné absolvovat kursy NLP, dvoudenní školení vyjde na zhruba pět až osm tisíc korun. "Setkala jsem se s třicetiletou Vídeňačkou, která pracovala u velké mezinárodní firmy. Dřív byla při jednání s lidmi nejistá, za každou větou se omlouvala nebo dělala alespoň omluvná gesta. Po kursu NLP se toho zbavila. Terapeuti ovšem tvrdí, že díky této metodě dovedou potlačit přirozené reakce a přeprogramovat spontánní neurofyziologické reakce, které se nedají ovlivnit vůlí, například tepovou nebo dechovou frekvenci. Tudíž by nás dokázali zbavit i negativních projevů při lhaní," říká Alexandra Makovičková. Kvůli tomu se údajně o metodu zajímají armády, vysocí politici nebo obchodníci. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že NLP je jediná cesta, jak se naučit obelhávat detektor lži. "Během rozhovoru vám mohu klást zcela banální otázky, na které můžete z jejich podstaty odpovídat pouze ano či ne, přičemž z tónu hlasu či vaší gestikulace lze poměrně snadno odečítat. Když položím zásadnější otázku a vy zalžete, automaticky se to projeví na vaší mimice, gestikulaci i tónu hlasu. Jde o takzvané kalibrování komunikace." Takto přibližuje jednu z metod NLP psycholog Jiří Zíka, který se kromě tréninku těchto technik věnuje především klinické hypnóze. Tvrdí také, že principy těchto psychologických postupů nejsou nikterak nové. Úzce vycházejí například z výzkumů, které na počátku minulého století podnikal ruský fyziolog Pavlov (18 49-1936). "V podstatě jde o to, jak se co nejrychleji dostat k vytčenému cíli, přičemž NLP je pouze souhrn efektivních algoritmů, které vás k němu dovedou." Většina institucí, které se NLP v rámci poradenské praxe věnují, přitom podle Zíky využívá pouze dílčích poznatků shrnutých v metodě. Zajímavá situace může nastat v okamžiku, kdy se setkají dva lidé obeznámení s technikami NLP. Zíka tento stav připodobnil k patu při šachové partii. "Oba velmi rychle poznají, že tudy cesta nevede. Buď se záhy dohodnou, anebo jdou takříkajíc od toho." Mnozí psychologové neurolingvistické programování odmítají jako metodu "mimo seriózní psychologii": jednak vychází mimo jiné z hypnózy, jednak o ní ti, kdo ji provozují, mluví často dosti tajemně jako o "poměrně mladé disciplíně, jejíž uživatelé se zatím neshodli na žádné obecně platné definici".

Co nejvíc tajíme (a zároveň nepovažujeme za lži)

Nedostatky, které by nás mohly handicapovat v práci
Téměř osmdesát procent lidí nepovažuje nadhodnocování svých schopností, byť by na něm nebylo zbla pravdy, za lež. Zaměstnavatelé s tím často počítají a je pro ně důležitější, aby se nový pracovník rychle doučil to, o čem tvrdil, že už dávno ovládá. Je to vzájemná hra. I zaměstnavatelé totiž lžou a přikrašlují pracovní podmínky a výhody.

Informace, které by rozesmutněly naše nejbližší
Denně proneseme nejvíc lží v souvislosti s rodinnými příslušníky: neoprávněně chválíme a povzbuzujeme, v kladných případech zveličujeme, v záporných bagatelizujeme. Většina lidí se domnívá, že takový postup je správný. Spoustu negativních informací ze svého života před nejbližšími tajíme, abychom je netraumatizovali. Podle průzkumů toho o nás vědí mnohem víc naši přátelé, které nešetříme špatnými zprávami, než rodiče, partneři, sourozenci.

Před dětmi negativa v rodinných vztazích
S názorem, že děti nemají o špatných věcech v rodině vědět, se ztotožňuje asi 70 procent lidí. Extrémní postoj dokonce tvrdí, že na takové informace nemají právo ani dospělé děti: mají si uchovat ideální obraz o rodině a nepřebírat negativní modely.

Sexuální zkušenosti
V tomto směru se liší muži a ženy. Muži tají sexuální nezkušenost, protože ta se stále považuje za ostudu. Proto zhruba 40 procent mužů raději poprvé volí sexuální styk s neznámou prostitutkou. Ženy naopak tají množství předchozích partnerů: přejaly klišé, že muž chce být pro každou ženu ten první a jediný a že si chce zachovat pozici dobyvatele. Ženy také často tají, že při souloži nedosáhly orgasmu: za svou největší lež vůči partnerovi to považuje například 60 procent Britek a 45 procent Francouzek.

Ženy své know -how na udržení krásy a přitažlivosti
Počínaje 25. rokem věku začínají ženy lhát o svém vzhledu; během posledních deseti let se hranice snížila o sedm let, dřív s tajením triků, jak vypadat lépe, začínaly až ženy po třicítce; souvisí to s dnešním trendem vypadat stále mladší a výkonnější. Ženy dnes tají množství plastických operací, jak často si barví vlasy, kolikrát navštěvují kosmetické salony, jaké "berličky" jim pomáhají modelovat postavu. Prostředky pro krásu a hubnutí nebo speciální elastické prádlo jsou ženiným největším soukromím: často se stává, že v koupelně na zrcadle stojí běžný krém, zatímco ten s kofeinem na povadlou pleť má žena uložen na dně zásuvky nebo ve skříni pod prádlem: proto psychologové začali pro "taje kolem krásy" užívat termín "skrytá alkoholička".
(Týden č.30)
21.07.2003 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
dlouhý, co? :o))))
21.07.2003 00:00:00dát kritice tipLuk_Malér_8
Heski Stáníku, dobrej článeček, tohle je vlastně známý, řeč těla je součást každého prodejního či komunikačního tréninku. Kromě toho NLP to znám je to napsaný dobře, zkráceně, ale nevynechává to důležitý věci. FAJN.
24.06.2003 00:00:00dát kritice tipLuk_Malér_8
What´s the fuck is going on? Kdes to debral, to si chci stáhnout. Dík
24.06.2003 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
http://w3.rz-berlin.mpg.de/~johanek/ld/liter/bukows01.htm
21.06.2003 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
pro lepší náladu
23.05.2003 00:00:00dát kritice tipFantomáš
demon.gifdemon.gifdemon.gif

20.05.2003 00:00:00dát kritice tipMorbid_Pimple
Vonegutt i Bukowski jsou vážně borci!!
11.05.2003 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
Luk Malér 8, trenér rapperů, skejťáků a hiphoperů..
ta vosmička je znamení nekonečného trénování až do zemdlení a i potom...

Říká Luk Malér Osmička svým svěřencům:

"Měl bys cvičit takto: Ve viděném bude pouze viděné. Ve slyšeném pouze slyšené. V zakoušeném pouze zakoušené. V poznávaném pouze poznávané. Tak by ses měl cvičit.
Když pro tebe bude ve viděném pouze viděné... pouze slyšené... pouze zakoušené... pouze poznávané, pak nebudeš "tím". Když nebudeš tím, tak nebudeš "v tom". Když nebudeš v tom, tak nebudeš ani "tady", ani "tam", ani nikde jinde. Toto, právě toto je MALÉR," řekl L.M.8.
za bé: konec strasti." To ale učil trenér Buddha.

Takto trénuje L.M.8!

nebo že bych se moc plet?

10.05.2003 00:00:00dát kritice tipDejf
Výbornej literární vkus, jenom Emila Hakla teda moc neznám ...


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.