Písmák Dlouho jsi z písní žil
Dlouho jsi z písní žil
a z vůně stínů.
Občas ses poranil
o ticho stromů.
Tisíce žlutých hvězd
Tisíce žlutých malých hvězd
Tisíce žlutých malých hvězd
svádí denně bitvu svou,
zda se vydat jednou z cest.
Když byl svět plný čisté vody
Když byl svět plný čisté vody
Když byl svět plný čisté vody
a oči plné hvězd.
My žili spolu v jednom domě -
Odchází den
ODCHÁZÍ DEN
Odchází den a stmívání
přináší sen o svítání.
Dotkne se dlaně kapka deště.
Najdi svou bílou laň
NAJDI SVOU BÍLOU LAŇ
Najdi svou bílou laň.
Najdi tůň - bílou dlaň.
A pak už nehledej dál -
Když bolí tě láska
KDYŽ BOLÍ TĚ LÁSKA
Když bolí tě láska, tak nebraň se jí
a srdce jí dál otvírej.
Ta bolest tě vede ven ze závějí
V stráních
V STRÁNÍCH
V stráních - se barví do nachova stíny.
A další den se zvolna chýlí.
K břízám - se tiskne ticho - voní tráva.
Medvědi
Medvědi
Medvědi se potají
vozí noční tramvají.
Pan hajný jim z velké lásky
Do noci vsazené
Do noci vsazené
Do noci vsazené
úlomky křemene.
Do vlasů vpletené
Světlo v hloubce
SVĚTLO V HLOUBCE
Světlo v hloubce.
Žít dva konce.
Z jedné louky
TŘEPOTÁNÍ
TŘEPOTÁNÍ
Třepotání lidských dlaní.
Otvírání, zavírání.
Možná prsty, možná listy,
Co mne nutí sem se vracet
Co mne nutí sem se vracet
Co mne nutí sem se vracet.
Možná touha sebe ztrácet.
Možná paměť v stopách skrytá.
Cyklistická
Nebraňte se cyklistice.
Pusťte těla na silnice.
Lesní cesty berte ztečí.
Vzdělejte, co ve vás pučí.
Barvy a tóny
Barvy a tóny - vibrace touhy.
V nich bezbřehé Slunce
se s Měsícem snoubí.
Od špiček prstů až k temeni letu
To, co v dlaních zůstává
To, co v dlaních zůstává -
co se smísí s podzimem.
Mávání a únava
z dlouhých stisků známých jmen.
Zelí
Ať nás zelí pevně stmelí.
Ať jsme křupaví a znělí.
Zelí, mrkev, kapusta.
Kdo chce, ať si zachroustá.
Něžné Slunce
Něžné Slunce
Něžné Slunce stéká z nebe,
třepotá se na hladině,
o rukávy otírá se -
Vysvlečené hradby
Vysvlečené hradby
Vysvlečené hradby -
naznačená svítání.
Zkřehlé ruce kostek ledu