Poslední zajímavé kritiky

15.04.2024 12:22 K dílu: Být jako Nesbo Zajíc Březňák

Tak od tohoto autora jsem nikdy nic nečetl.

Vždycky mám pochopení pro obskurní postavičky, zvláště pro ty prahnoucí po uznání. 

Řekl bych, že miniatura se snaží (celkem úspěšně) navodit dojem, který někdy čtenář může mít při čtení nějaké napínavé knihy.

Neodolal jsem a koupil si "nového" Márqueze, jeho posmrtně vydaný román "Uvidíme se v srpnu", jsem zvědavý, jaké to bude. Někdy samo očekávání může být napínavé. 

15.04.2024 11:27 K dílu: Nejsme zvířata! Ale proč tak myslíme, jednáme a žijeme? Zeanddrich E.

... .

Jinak si, Smilane, myslím, že ,,Princip boje" je ve čtvrté vývojové dimenzi (ve které se na této planetě už asi naplno nacházíme...) schopno dlouhodobě opustit  (logicky) jen malé procento lidstva - a ne náhodou zrovna to existenčně (myslím teď především hmotně) zajištěné... .

 

(( ...)).

Neviděl bych ovšem celkovou situaci nějak zvlášt pesimisticky; - např. dobrou vůli u generace mladých dospělých (řekněme 15 - 25 let) vidím v daleko vyšší míře, než v jaké jsem ji třeba viděl u té naší... . 

15.04.2024 09:41 K dílu: Pro publikum zdejší /pár konceptů (obrázků) nejnovějších... ((plus bonus - Nevtělené bytosti vypovídají : ad Omrzelost života. – Sebevražda. 02.díl zde)). Aru

Zeé, především nikdo z živých nemá právo soudit, nebo tvrdit kam a co stane s tím kdo zemřel a to i vlastní rukou, neboť živým toto nepřísluší. smrt je mystérium pro mrtvé, ne pro živé. za druhé estetické a etické normy jsou zborcené, umění dnes z valné části neexistuje, to co např. v architektuře se prosazovalo jako čisté linie, je dovedeno až do prázdných ploch, napříč všemi uměleckými směry zmizel smysl pro detail, neboť dříve umělec věděl, že v detailu je krása a dnes turisté chodí obdivovat historická centra a nikoli výrobní haly, nebo sídliště...

15.04.2024 07:34 K dílu: Básně číst Litarts

Ještě k tomu, co zde napsal pan Voříšek ve svém komentáři na mou adresu. Věcná kritika básně je kritikou jen tehdy, pokud vytýká skutečné a zdůvodněné nedostatky díla. Znamená-li však svým zásahem znehodnocení obsahu a formy díla, jedná se o přiřazování dílu vlastností, které mu nenáleží. To se týká kritiky mých básní pana Voříška i pana Safiána. Není pravda, že nemám ani špetku sebekritiky, právě naopak. Bráním si své vydobyté hodnoty obhajobou vlastních tvůrčích a stylových postupů. Nikoho neurážím, jen mu sděluji, v případě jeho omylu, že nemá pravdu.  

15.04.2024 04:20 K dílu: Nejsme zvířata! Ale proč tak myslíme, jednáme a žijeme? Zeanddrich E.

Ale Luzz...:); cítím z Tvých slov nepokoru člověka, neuznávajícího ,,vyšší řád věcí" (ostatně zde v Čechách (v české kotlině, s tím svým ,,podložím" intuici odřezávajícím...? :) ) o dost častější, než třeba u nás, na jihu Moravy :) ) 

 

((....)).

Měl jsem zde na mysli ,,oprávnění" ve smyslu předem daných úkolů a zkoušek našeho ,,osudového tubusu", ..., naší aktuálně žité vtělovací, výukové mise.... :)

14.04.2024 23:46 K dílu: Nejsme zvířata! Ale proč tak myslíme, jednáme a žijeme? Luzz

zeandrichu, mě zaujalo (ne v úplně tom pozitivním slova smyslu) tohle: "... a my, pokud k tomu tedy nemáme nějaké zvláštní oprávnění, do toho raději moc nevrtejme; - starostí dalších máme i tak přeci dost"

- zvláštní oprávnění o něčem přemýšlet/do něčeho "vrtat"? to jako fakt? co to vlastně je? a kdo nám toto zvláštní oprávnění udělí? je vůbec udělováno? kým? na základě jakých kritérií? a kdo toto zvláštní oprávnění má? má ho vůbec někdo? a kdo ho může získat?

(nehledě na to, že "starostí dalších máme dost" je taky dost zavádějící... pro každého je "starost" něco jinýho, ne?)

 

 

 

 

14.04.2024 22:27 K dílu: zkouška mikrofonu Alegna

Jsem negramot, ale překladač mi vždy pomůže, jistě to není dokonalé, ale jistě se alespoň přibližuje, takže:

 

Ve staré dílně, kde kdysi vzkvétalo řemeslo,

Koželuh snil o dílech s plným srdcem,

Přesto z kůží temně dorazila vůně,

Její šarm zahalila nemravnost ostře obehnaná.

Tkáň, kterou rozřízl, jako ztracené srdce truchlící,

Jeho ruce, kdysi něžné, řemeslné s takovou grácií,

Přesto se zápachu, jako stínu, nikdy neulevilo,

A jeho ruce ztratily svůj dotek, s objetím času.

Ale po letech, když se osamělost přece jen zahalila,

Zápach se stal jeho říší, jeho hrdlo jedovatou bránou,

A z hořkosti jeho duše vyplivl jed.

Ve staré dílně, kde řemeslo tiše umírá,

Koželuch stojí a s povzdechem čelí svému osudu,

Jeho život byl příběhem o temnotě v přestrojení.

Myslel si, že chápe věci lépe než dav,

Přesto zapadá do obdařených vzorců jako všichni ostatní. 

14.04.2024 22:17 K dílu: Strýček lastgasp

Zeandrich E. - Beepee - díky za vaši kritiku. Morálka a jistá pravidla etiky jsou jistě na místě, to s vámi určitě souhlasím. Neřeší to však povinnost spravedlivě rozhodnout v odvolacím řízení. Jak byste rozhodli vy? To jsem se zde zatím opravdu nedočetl. Já vím, jak by to mělo dopadnout, ale byl jsem zvědavý, jak by to řešil čtenář v roli soudce. Proto jsem to do závěru záměrně nedal. Možná to posoudíte správně zrovna vy.

14.04.2024 18:59 K dílu: Do modra moudrá nedělní rána Janina6

Možná mi nebudeš věřit, ale většinou, když něco dávám, nečekám nic na oplátku. Chci někoho potěšit, tak mu řeknu něco hezkého nebo se třeba jen usměju. Vidím, že někomu něco upadlo, tak to zvednu a upozorním ho. Jasně že většinou poděkuje, ale proto to přece nedělám, prostě mi to přijde přirozené. S nevyžádanými radami (pravopisnými) je to složitější, někdo je rád a opraví si, jiný se naštve, protože chtěl slyšet jen chválu. Poděkování je zdvořilost, nic víc. Naučila jsem se s ní nepočítat.

14.04.2024 14:15 K dílu: ZEMŘEL PRINT AHED

Někdy v roce 1998 jsem se poprvé potkal s Printem. Já působil na Písmáku pár měsíců a strašně moc jsem mu chtěl dát přečíst svoje básně (bláboly dospívajícího kluka s myšlenkami na věčnou lásku, západy slunce, a trochu té životní pubertální deprese, no vždyť to znáte). On přišel a tenkrát i zůstal. A povedlo se mu něco, co nikomu tady. On si celý Písmák podmanil, začal psát, začal si s lidmi povídat a všichni byli z Printa paf. 

Vzpomínám na ty večery, kdy jsme spolu klábosili po telefonu, ostatně z těch telefonátů vznikla spousta básniček z té doby.

Pak se naše cesty úplně rozešly, ale stejně jsem se k němu vracel a četl jeho tvorbu, která pro mě byla záhadou, stejně jako byl záhadou Print. Lhal mi o svém věku, lhal mi o svém jméně a jistě i o dalších věcech. Jednou jsem od něho dostal dopis, byla v něm fotka. Taková hodně stará, černobílá a na ní byl blonďatý kluk. Už tu fotku nemám, myslím, že jsem ji kdysi plný hněvu roztrhal, ale mám ji před očima. A krom té hromady textů, které napsal, mám jen tu fotku v paměti. A vlastně ani nevím, jestli na ní byl skutečně on.

A vracím se pořád.

Měj se tam nahoře dobře.

14.04.2024 11:42 K dílu: Cinkání Zajíc Březňák

Myslím, že v teorii Velkého třesku je to trochu jinak. ;-)

Kromě toho mi není jasné co nebo kdo jsou Nebus a Krombus. 

U Krombuse není uvedena rychlost, jakou se pohyboval.

Supernova se, pokud vím, nepohybuje. Je to stadium vývoje hvězdy.

Celkově vzato lze tvé dílo přenechat spíše kritice fyziků či kosmologů, literárně to má jakýsi vtip a kouzlo, ale nevím, v čem přesně spočívá.

14.04.2024 11:28 K dílu: Roztržitý Brňák  v metru. ((minutová hra)) (plus bonus -2 -3 obrázky) Zajíc Březňák

Spíš než jako výpověď o (tradiční?) rivalitě našich dvou největších měst to čtu jako příběh onoho zarytého komunistického budovatele (viz všechny ty průkazky, co měl u sebe) zklamaného tím, že metrem se u nás stále může pochlubit jen jedno jediné město. Zřejmě se jako člen Odboru dopravy Jihomoravského kraje v roce 2001 v této otázce nějakým způsobem angažoval. Jenže je opravdu roztržitý či spíše už poněkud senilní (působil v důležité funkci už roku 1979 a každému jednou dojdou síly).

U obrázků mi vtip vesměs nedošel.

14.04.2024 10:23 K dílu: Básně číst Radovan Jiří Voříšek

Urážlivé komentáře a reakce máš akorát ty. Na zcela jasné nedostatky, které ti kdokoliv napíše, reaguješ útokem, že dotyčný je nýmand, který nic nesvede a ničemu nerozumí. A klasici či odborníci v poezii, kterými byli konkrétní nedostatky dokumentovány, dopadli stejně. Nemáš špetku sebekritiky. Pokud by ti skutečně urážlivost vadila, musel bys smazat odhadem stovku svých děl, právě kvůli svým urážlivým reakcím na věcnou kritiku.

14.04.2024 05:20 K dílu: Pro publikum zdejší /pár konceptů (obrázků) nejnovějších... ((plus bonus - Nevtělené bytosti vypovídají : ad Omrzelost života. – Sebevražda. 02.díl zde)). Aru

já ti nevím Zeé, člověk není tak stabilní a pevný tvor, aby všem nástrahám nestvůr odolal a raději si svůj život bral. charakter lidský je předem napsaný a daný jedinec se může pohybovat jen v mantinelech své vlastní osobnosti a tím je omezen i na to jak se chová a žije. v podstatě dnes existují dva extrémy, depresivní děti, které nevidí smysl dál žít (kvůli neetickým a neestetickým normám starších) a věční starci skoleni mnoha nemocemi udržování nemocničním systémem přežívající poněkolikáté svou smrt, dnes je naprosto běžné přežít mrtvice a infarkty, všichni v panice sahají po kouzelném sluchátku ;)

celé to odráží jak moc je společnost nemocná, vinit jednotlivce, zvláště mladé, nebo děti je čisté bláznoství, vinni jsou především ti starci, kteří po desetiletí formovali společnost k destrukci a to je nejméně 150 let úpadku řádu lidí. na umění je to vždy vidět nejdříve co se děje se společností

13.04.2024 22:30 K dílu: Polská tržnice Philogyny

My bydlíme hned vedle hranic, někdy sjedeme do první dědiny...zahradnictví. Kamarád jel v době covidu na tržnici a skončil v nemocnici na umělém dýchání, chytil to tam. Pak se učil chodit a tak...Jeho manželka se nakazila taky, ale ta byla odolnější. Hodně lidí tu k nim jezdí na nákupy, zrovna včera mi řekl jeden známý, že pojede pro gigarety.... Zoufalý přívěsek nemusíš být, když nechceš.  :)

13.04.2024 18:42 K dílu: Polská tržnice Janina6

Já na ty trhy nejezdím, takže si jen představuju, jak to tam asi vypadá, když to v tobě vyvolalo tak silné pocity. Ten popis je zajímavý, možná svým způsobem i poetický, ale vkrádá se mi na mysl otázka, proč někdo na tržišti hledá kout bez prodejců, proč tam teda leze, že. Ke konci mě poněkud zklamalo, že silnice JE vedle kopce... máme přece tolik krásných sloves... a obzvlášť, má-li jít o poezii... Pardon, že jsem dnes trochu víc kritická. Holt už mám už na tebe vyšší nároky ;)

13.04.2024 16:04 K dílu: Pravda o Tepu Kočkodan

Babička také musela udělat každý večer několik koleček kolem Starého bělidla se Sultánem a Tyrlem, než ulehla do kanafasu a mohla poté svým ohlušujícím chrápáním způsobovat, že Barunka ve vývinu skoro celou noc nezamhouřila mladá očka.

(Paní Němcová však tuto pasáž na přání nakladatele nakonec škrtla. Ten měl obavy z nedostatečné politické korektnosti s možným následným obviněním z omezování práv dětí a z narušování mezigeneračních vztahů.)

13.04.2024 08:45 K dílu: Nejsme zvířata! Ale proč tak myslíme, jednáme a žijeme? Zeanddrich E.

Ad

Naše tělo pochází ze zvířecího světa, ale naše vnitřní jádro, které se do něj vtělilo, je vyšší podstaty, neboť pochází z říše Ducha. Naše podstata je lidsky duchovní a svým vývojem ve hmotném těle začala původně zvířecí tělo postupně přetvářet a zušlechťovat na svůj vlastní, lidsky duchovní obraz... .

- Jj; takto nějak to asi je (Rosekruciáni to třeba nazývaji Božskou jiskrou...). Tedy zde dole, ve světě výukových kulis, se tato ,,jiskra" asi jen tak sama od sebe nevyvinula... (toto ovšem je asi za tou čtvrtou oponou (ze sedmi), ...., a my, pokud k tomu tedy nemáme nějaké zvláštní oprávnění, do toho raději moc nevrtejme; - starostí dalších máme i tak přeci dost ...).

13.04.2024 08:21 K dílu: Strýček Zeanddrich E.

Jarmilo, klasicky při prvém OP... .. A jelikož v tom období bývá dítě zrovna v pubertě, kdy zažívá (většinou) spoustu dalších bouří v sobě, může toto být tou věcí, kterou míra jeho psychické odolnosti tzv. přeteče - důsledkem může být třeba i sebevražda, ..., nebo jen odchod ze školy, ..., útěk z domova, ..., drogy, ..., trestná činnost, atd., apod.. A nenávist k pěstounům snad vždy.

- Dětem prostě nelhat - pro jejich, i naše dobro...!!

13.04.2024 08:00 K dílu: Strýček Zeanddrich E.

... .

(Jenom bych k tomu ještě podotkl, že zde je názorně vidět, jak  dobré úmysly (lež z dobrých úmyslů) může vést ,,do pekla"...; dítěti se prostě nemá, v rámci možností, vůbec lhát (i za cenu toho, že některé záležitosti mohou být potom trošku ,,zředěné".). - Slyšel jsem o několika případech, kdy se dítě dozvědělo (často náhodně), že jeho biologičtí rodiče jsou někdo jiný, než ti, se kterými žije - a pohodový, láskyplný vztah k domnělým rodičům se u něj překlopil v *prudkou, dlouhodobou nenávist... ).

*(tedy trest za lež.... Tzv. Desatero nám prostě asi nebylo dáno jen tak z legrace... )

13.04.2024 07:57 K dílu: Básně číst Litarts

Pane Voříšku,

vám něco vysvětlovat opravdu nemá smysl. Z toho, jaký paskvil jste sám připsal pod moji básničku vyplývá, že jste vůbec nepochopil o čem ta báseň je, její metafory, ani její dokonale prorýmovanou strukturu. K čemu takové dílo vlastně je? I k tomu, aby si takoví, jako jste např. vy, uvědomili, že sami dobrou báseň nikdy nenapíší. 

12.04.2024 21:07 K dílu: Pravda o Tepu Aru

doktoři jaksi už víceméně vymřeli, dnes úřadují spíše řezníci a felčaři. v Hippokratově přísaze (která se buď nedodržuje zčásti, nebo je úmyslně měněna ku potřebě doby) je jasně uvedeno, že lékař nebude řezat lidské tělo, ale přenechá takový zákrok těm, kteří takové řemeslo provádějí, to jest felčarům, nebo-li těm co se dnes vydávají za doktory, aniž by tušili, že porušují každý den doktorskou přísahu, takovým lidem skutečně není radno důvěřovat. samozřejmě dnešní argument je ten, že to co uvedl ve svět tento řecký génius, není potřeba dodržovat, ale pak to není Hippokratova přísaha a osoby úřadující v nemocnicích nejsou doktoři

12.04.2024 15:45 K dílu: Zázrak v trávě Radovan Jiří Voříšek

Losto!

Tvá báseň je moderně vystavěna. Vidím v ní kontinuitu s historickými tradicemi některých velkých klasiků, jako K.J.Erbena, P.Bezruče nebo J.Čepa. 

Sklatba básně nemá otrocká pravidla, která tady otrocky prosazují různí pochybní autoři. Vybočení z rytmu, které máš skoro všude, je pro zdůraznění obsahu. Kdyby ti to snad někdo nemístně kritizoval, nerozumí obsahu a sám nic kloudného nenapsal. Co na tom, že tvá báseň se nedá číst. To je problém čtenáře, který to bude tvrdit hlavně proto, že chce potřít konkurenci a závidí ji kvalitu.

Báseň je významová koláž těžkého života kopřivy, jejího nepochení odmítnutí masami. Technika, se kterou je napsaná, je záměrná. Je také výborné, že jsi udržel 7 slabik ve všech verších i za cenu krvácejících dásní.

Určitě publikuj na co nejvíce serverech.

12.04.2024 11:23 K dílu: Zázrak v trávě Litarts

losto,

děkuji ti za pochvalu i za vlastní básničku o kopřivě. Na rozdíl od té mé vypravěčské, zní ta tvoje svým heslovitým podáním v sedmislabičném verši spíše jako říkanka. Je to dáno tím rytmem, gramatickými rýmy i celkově obsahem. Působí ale hravě a svěže. Také někdy píši podobné básničky ve zkrácených i heslovitých verších.    

12.04.2024 09:38 K dílu: Haiku, nehaiku, senrjú IV a2a2a

Lami, to je v pořádku, zpověď to být má při dodržení ostatních forem haiku a nepochybně to zpověď je. Můj pohled je poznamenán mou mnohaletou zkušeností z psaní poezie, kdy se snažím svou zpověď zprostředkovat co nejvíce nenápadně, aby čtenář měl prostor pro vlastní asociace, ve chvíli, kdy vnímám nějaký bolestivý osten, jsem ve střehu. Pravdou je, že v haiku při jeho zejména textovém omezení je to nadmíru těžké, to tvé haiku v podstatě vše splňuje, je to jen o mém vnímání.

12.04.2024 08:10 K dílu: Ve stínu posledních křížů Biskup z Bath a Wells

Jsem moc rád, že si v tom někdo třeba našel něco svého, něco co ho oslovilo... Jinak, z hlediska jakési klasifikace by se určitě mohlo jednat o dystopii, či spíš o její náznak,  určitě to nebude pozitivní vize budoucí společnosti. Děj se odehrává v budoucnosti, někdy ve 22. století, jedna z postav je kyborg/napůl robot, tudíž by se klidně mohlo jednat o sci-fi. Zároveň jsem se snažil o nějaký myšlenkový přesah nebo myšlenkovou univerzálnost, chcete-li, která ve sci-fi vždy přítomna není. Inspiraci jsem určitě čerpal i ze žánru "new weird", což by měla být jakási kombinace sci-fi, fantasy a hororu, pro někoho by to mohlo být také inspirující čtení...

11.04.2024 16:03 K dílu: Smiluj se Janina6

Moc pěkná poezie. Jak čtu tvoje díla, nemohla jsem si nevšimnout tvé záliby v používání středníků. Skoro vždy přinášejí zajímavé ozvláštnění a zdůrazňují předěly. V této básni bych si ale dovolila navrhnout, abys středníky šetřil tam, kde jde o oddělení vedlejší věty příslovcem - "ty noci, kdy..." Sem se výrazný předěl (podobný tečce za větou) prostě nehodí, jedna část plynule rozvíjí druhou. Čárka mi tady přijde vhodnější. Je to samozřejmě jen námět k úvaze.

11.04.2024 15:30 K dílu: Trauma z rasy ? ((Jihomoravský comics)) (plus bonus) Zeanddrich E.

... .

Bylo to, Jarmilo, myšleno šířeji (ad třeba Steinerovy poznámky o tom, že některé rasy jsou vývojově na sestupu - Mongolové...?), a některé naopak jiné na vzestupu (Rusové, a Slovani všeobecně...?); ... ; jiné ovšem jsou na samém svém vývojovém vrcholu, ze kterého asi nemají kam výše už postupovat (západoevropané všeobecně, seveřané - tzv. árijská rasa) apod.).

 

(( ...)).

Díky za koment, tip i návštěvu... :).

11.04.2024 15:22 K dílu: I ty podáváš současnosti naší rámě, ..., aneb Dvě (záležitosti) české aktuálně... (Plus bonus)((dva obrázky)). Zeanddrich E.

... .

Jo, Jarmilo; zkracovalo se tu dlouhé roky významně; ale minulý rok došlo na novou strategii - začaly se keře uřezávat až u země (někde se ovšem vytrhávají už i s kořeny...) . -A co se týče laviček - už nejen v samém centru, kde se vždy bezdomovců zdržovalo nejvíce, ale už i v dalších městských částech si prostě člověk dost často nemá ani na zastávce MHD kam sednout... . 

  • Prostě Praha, jako jedno z nejbohatších měst (přinejmenším) Evropy si může dovolit proti bezdomovectví podnikat opravdu radikální kroky...! :)
11.04.2024 13:03 K dílu: Haiku, nehaiku, senrjú IV a2a2a

Lami, s tím mobilem a chlebem to haiku není, když píšeš, že ho drží jak krajíc cleba, pak je to hodnocení. A ještě ...mluví do věci... to je také nesrozumitelné, já jsem to chápal, že kecá do něčeho, po čem mu nic není.

Pokud jde o toho zemřelého, nepodezírám tě, ani na okamžik, že bys chtěl vydírat, ale působí to jako citový nátlak. Také tam je zase jakési hodnocení, srovnání.

11.04.2024 10:38 K dílu: Haiku, nehaiku, senrjú IV Lami

a2a2a - děkuji za důkladný rozbor. Já vím, že všechno haiku není. Dobře, že alespoň něco sítem propadlo. Nechci nikoho citově vydírat nebo jinak tlačit. Prostě se mi stalo, že jsem byl v nemocnici a jeden z pacientů na pokoji zemřel. To se tak stává, občas. Věnoval jste mi 45 minut času. Komu se to stane? Děkuji velice.

 

Janina6 - nepíšu na efekt se záměrem ohromit čtenáře. Vlhké oči jsou jen vyjádřením pohnutí, které jsem cítil, když mi to vnučka poprvé řekla. Nebylo to "děda" ale "děa", bylo jí 18 měsíců. To už si budu pamatovat napořád. 

I ostatním tipujícím děkuji i všem čtenářům.

10.04.2024 20:43 K dílu: O smyslu psaní Janina6

Hele, vyčítala jsem ne chyby, ale přístup k nim. Cos udělal, když ti to napsali do zorávy? Chybu jsi nechal a jim se v komentáři vysmál. Poté ses vysmál mně, která ti o té chybě napsala přímo do komentáře. Navíc jsem psala, že chyby mě štvou u těch, kteří mají dost schopností se jim vyhnout... to jsem asi neměla na mysli lidi s poruchama typu dysgrafie, že? Ale ty radši děláš nechápavého a překrucuješ, hlavně abys "vyhrál". Tak daleko jsi došel. Hodně autorů tady ví, že pomáhám s korekturami každému, kdo má zájem. Učitelka jsem byla tři roky, soudružka ani vteřinu. Kantořinu jsem opustila proto, že jsem na ni neměla dost silný žaludek. To člověk nezjistí, dokud to nezkusí. Učitele, co zvládají učit a k tomu mají fungující rodinu, upřímně obdivuju. Vše ode mě. Až to zas smažeš a zameteš stopy, můžeš si zase hrát na...vlastně ani nevím, na co si dneska hraješ.

10.04.2024 20:12 K dílu: Miesto na podpis a2a2a

Říkal jsem si, že v mém dobrém a poctivém okolí by se mne každý zeptal, proč by to měla být báseň. A já bych s pochopením konstatoval, že jediné jistoty máme tam, kde si je můžeme vzít do ruky, že obzor se přiblížil až k nám a ta modravá prosvitající skulinka je k dispozici snům. Možná hodně obrazů, vesměs vvýmluvných a soiučasně neotřelých, snad s výjimkou předposlední sloky, která je najednou hodně adresná, ale když ti to stálo zato napsat, mohu si o trochu víc namlouvat, že řeka ještě neodtekla.

10.04.2024 19:48 K dílu: Rozdělená společnost - říkačka Benetka

Toš já sem tu už negde psál - já mám aj pár známých cikánů keří robjá po stavbách jak barevní... Vlastně... Proč jak že. Voni sou tzv barevný. A pak spolu chlastáme v hospodě a Robin mi řiká: Slávo - puč mi litr. A já mu ho pučím bo wim že vrátí. Na druhou stranu jestvuje dosti početná skupina spoluobčanů kteří maj sice kůži bílou ale jiný rozdíl nehledej. Řikám jim bílý cikáni no...

10.04.2024 16:54 K dílu: O smyslu psaní Janina6

To nebyli mně podobní, to byli dobráci, kteří tě chtěli v tichosti upozornit na chybu. Já jsem na rozdíl od nich taková mrcha, která to napíše veřejně. Češtinu mám ráda a lajdácký přístup k ní u toho, kdo má dost schopností zacházet s ní šikovně, mě zlobí. Já vím, je to asi jen další provokace, taky zdejší nová móda, chlubit se tím, že je mi gramatika ukradená. Ale čeština za to nemůže a nemůže se bránit :(

10.04.2024 14:44 K dílu: Haiku, nehaiku, senrjú IV Janina6

Díky za příjemně pročtené chvilky. Jiří má pravdu v tom, že je to snad příliš velké množství miniatur na jedno dílo. Snad nevadí, že nejsem odbornice na haiku, jen ráda čtu poezii, nechávala jsem na sebe básně působit tak, jak to dělám vždycky, a z mého pohledu se nejvíc povedly č. 6, 7 (obě s fenkou) a naprosto kouzelné haiku č. 8 (to se sovami). Haiku č. 24 (o strakách) mě taky nadchlo. Líbí se mi i úplně první dvojverší, je dojemné, ale přitom působí přirozeně, nenásilně. Naopak když čtu č. 4, cítím se jaksi pod tlakem (nechci tomu říct citové vydírání, ale autor asi počítá s tím, že když zmíní tak velký okamžik, musí to na čtenáře fungovat… a ono nemusí). Na rozdíl od Jiřího se mi č. 30 zdá povedené, protože jsem si okamžitě představila víc možností interpretace (té prázdnoty lůžka) a to se mi na tom právě líbí, ta nejednoznačnost. Stejně tak mě baví č. 17 (uklízeč a vajgl), stalo se něco paradoxního a autor byl přitom, „slovně to vyfotil“…

10.04.2024 13:22 K dílu: Haiku, nehaiku, senrjú IV a2a2a

Celkově mohu říci, že pro haiku máš cit, třebaže se to ve všech neprojevilo. Nevadí mi i členění do dvou řádků, protože jde z mého pohledu jen o formální tvar. Ale řekl bych, že už zde jsi nabídl hodně a v tom množství (je chybou, pokud očekáváš zpětnou vazbu, toho tolik najednou poslat, trvalo mi 45 minut, než jsem je vyhodnotil) jsi něco málo neuhlídal. Doufám, že zde zavítají profesoři Můra73 a Sneake_01. Oba čtou lépe než já.

1) moc hezké.

2) vadí dopovězenost, ale v zásadě je blízko.

3) neurčité, první verš zabíhá do hodnocení, ale dá se přijmout, slůvka jedna jsou navíc.

4) moc hezké.

5) dopovězené a hodnotící - Odpolední vlak / v oknech se míhají / znavené tváře.

6) moc hezké.

7) v pořádku, snad, že vedle předešlé nepůsobí už tolik.

8) moc hezké, zvláště neočekávaný kontrast - neslyšné - a sovy, navíc lyrické.

9) v pořádku, jen, že mi tam schází větší přesah.

10) nepovedené, první verš hodnotící i subjektivní, i téma je mnohokrát popsané.

11) nepovedené, jen vyjádření subjektivního a očekávatelného pocitu, bez přesahu.

12) zde si nejsem jistý, i pocit je vjem okamžiku, byť zachytává, co teprve přijde, ale v kombinaci se sluncem mi to přijde vykonstruované, má to blíže k miniatuře.

13) nepovedené, nekonkrétní a hodnotící, určitě nezachycuje daný okamžik, možná pocit.

14) zde hodnotící slovo - pyšní. Ale jinak hezké, pěkný kontrast a tím i přesah. Skalní město / a každá / strom.

15) moc hezké, lyrické a kontrastní v očekávání.

16) moc hezké.

17) hodnotící slovo ...ladně..., má to sice v sobě satiru, ale minimální přesah.

18) nepovedené, velmi perzonifikované, jen běžný pocit bez přesahu.

19) nepovedené, hodnotící  (odměřuje) a násilně sugestivní.

20) moc hezké, ale v porovnání s předešlou, kde ptichu odcházíš, mírně zaostává, ale hezká.

21) jen běžný okamžik s minimálním přesahem, ale mnohým se bude určitě líbit.

22) naprosto špatně, nelze věřit, že bys viděl více než jednu babku, jak krade vázu, tím slovem ...navzájem... pouze spekuluješ.

23) nepovedené, pouhý očekávatelný vjem bez přesahu. Někdo by sice v tom mohl vnímat kritiku, že jen 2. listopadu, ale život má své omezené možnosti.

24) vtipné, povedené, ten přesah sice není, ale to vtipné pojmenování ho vlastně tak nějak předpokládá, ale dává mu svěžest i kontrast při pomyšlení na skutečný obsah slov zloděj a komplic. Výtečné.

25) Moc hezké, lyrické, nádherné, vtipný poukaz na houknutí vlaku před příjezdem.

26) Moc hezké, lyrcké, ale až po úpravě ...pozorují... s krátkým ...i... S dlouhým í je to metafora, s krátkým i je to tvůj vlastní vjem, který ti umožňují ohlé vrby.

27) Nepovedené, hodnotící, je to spíše miniatura.

28) Nesrozumitelné, veršem ...drží jak krajíc chleba... tomu dáváš  výraz metafory i hodnocení, ale hlavně je to nesrozumitelné.

29) nepovedené, spíše aforismus, plný hodnocení, žádný vjem okamžiku.

30) nepovedené, příliš sugestivní, citově vydírající, pokud ho ovšem nepropustili do domácí péče, ale i pak by mi tam scházel přesah.

31) Spíše miniatura, ten lyrický nádech se sluncem působí trochu omšele.

10.04.2024 13:11 K dílu: Kam doskočí Belmondo? Zajíc Březňák

Komu by to v hlavě nevrtalo, že? 

Mně to připadalo trochu monotónní a furt jsem čekal, kdy se to zlepší, ale nevšiml jsem si žádné výraznější změny. Jsou tam ovšem zajímavé a vtipné momenty ("...servírka za barem je zelená jak fíkus v okně a pivo jí přetéká přes okraj sklenice."), ale je jich trochu málo na text, který není úplně krátký...

10.04.2024 11:48 K dílu: Ve stínu posledních křížů Zajíc Březňák

Victor Hugo jistě nemiloval jen "schrány smrtelné", ale přece jimi přinejmenším nepohrdal. Nejspíš jako většina z nás předpokládal, že v krásném těle najde i krásnou duši, tento předpoklad někdy správný, bývá přece jen často naprosto zavádějící. V každém případě byl Hugo až do velmi vysokého věku velmi aktivní v tomto nekonečném hledání krásy.

Na druhé straně ono shledání stojí na předpokladu posmrtného života, který - žel! - nelze nijak prokázat a vše svědčí spíše proti tomuto předpokladu než pro něj. Mnohdy bývá tato otázka vcelku neopodstatněně spojována s otázkou existence Boží, osobně se domnívám, že je to pouze myšlenkový zkrat podložený nejspíše tím, jak tyto otázky tradičně pojednává křesťanství. Zajímavé je, že v judaismu toho o posmrtném životě moc není. 

Povídka je jednoznačně sci-fi, řekl bych nápadité sci-fi, spíše dystopie než utopie, vize, kterou málokdo bude považovat za žádoucí a proto je (možná) taky položena do přece jen vzdálenější budoucnosti. 

Ač Nohavica zpívá "o smrti, se kterou smířit nejde se" a má pravdu (jak se -proboha! - smířit se smrtí???), tak je pravda, že naše smrtelnost nás definuje. Je to podstatná část definice lidství, když tuto část odstraníme, vyvstanou zajímavé filosofické otázky... 

 

 

10.04.2024 08:14 K dílu: TD - jaro Zeanddrich E.

.... .

(nevím přesně proč, ale celoživotně mám spíše *depresse z jara (a nejdepresívnější měsíc pro mne býval právě vždy březen...) - přestože (nebo právě proto...?), že jsem se na jaře narodil )

*(snad proto, že na jaře přibývá světla; - a já, jako echt sova, mám daleko nejvíce energie potmě ? :) )

((už při pouhém slově ,,jaro" se necítím moc dobře... :) ))

09.04.2024 09:20 K dílu: spánek je pro hlídače a2a2a

Přečetl jsem si všechny tvé zde uvedené básně. Líbí se mi lehkost, nadhled tvých veršů, rytmická plynulost, civilní jazyk. Připomíná mi to Václava Hraběte, byť ten byl poněkud zadumanější, nebo zdejšího autora (už zde léta nepíše) Pablo Honey.  Možná, ale jen na několika málo místech by se daly verše očistit  od nějakých slůvek navíc, např. v jedné básni píšeš o lavičce na střeše a truhlíku s rajčaty a pažitkou, ale nutno dodat, že nepřekáží. Ještě mne napadlo, jestli toho chlastu a kouření není příliš, osobně mi to přijde jako forma pózy, před dvaceti léty v poezii často používána a dnes mi přijde jako laciná. Ne, že by zmínky neměly být, jde spíše o míru. Teď to vypadá, že se mi básně nelíbí. Není tomu tak, volíš např. i duchaplné názvy textů, a přestože se básně tváří, jako že jen tak, že vše je jaksi normální, že to tak chodí, dávají znát, že by to mohlo či mělo být i jinak, ale bez dramatických výkřičníků.

08.04.2024 22:16 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne a2a2a

Delfíne, a pokud jde o haiku, tak si troufám říct, že právě z Písmáka se rekrutují z docela značné části nejlepší čeští soudobí haikaři, jak dokumentuje knížka Šálek dál hřeje dlaně (zpracovaný editorsky i autorsky Můrou73 a Snaekem_01, a letos vycházející další sborník, kde najdeš nejméně 7 místních autorů, možná i více, nemám přesné informace. A jsi-li milovník haiku, pak zodpovědně doporučuji nedávno vydanou knížečku Sýkorník, dvojsbírka autorů, Češky Můry73 a Slováka Karpatského knihomola. Pozoruhodný kontrast češtiny a slovenštiny špičkových autorů a navíc s nádhernými a četnými ilustracemi, které knížečku dotváří jako krásný artefakt.

08.04.2024 22:06 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne a2a2a

Delfíne, tvé představy se výrazně liší od záměru Safiána, který chtěl především dokázat, že i na internetových serverech lze najít dobrou i skvělou poezii a to i napříč jeho historií, ze které vzešla hned řada publikujících básníků, námatkou Egil, Zbora, Elizabeta, Atkij, Tartaro, Markéta, Son Of Saturn (S.R.O.), Ašurballit, Tkadlec a jistě další. Tvá představa zase vychází vstříc přirozenému zájmu širšího spektra a také dbá na kvalitu, byť soutěžemi v relativně krátkém časovém úseku se jí docílit nedá, nemluvě o tom, že zdejší hodnocení velmi významně podléhá osobním vazbám. Ale tvůj nápad smysl má, může leckoho povzbudit a hlavně potěšit a to není málo.

08.04.2024 19:46 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Delfín

Takže, jak vidím, opět to i zde uvázlo na představách superlexikonu, hodného zápisu do Guinessovy knihy rekordů. Navrhnul bych něco menšího. Třeba knihu, věnovanou haiku či pajpu a to vytvořených aktuálně třeba na určité téma. V tom trochu praxi mám, společně s javaviou jsme zkusili na FB to v čajové soutěži od Loyda a dokonce i něco vyhráli! Já třeba čajovou konvici se sítkem a čtyři kalíšky a k tomu 10 krabic různých čajů. Za mé dva kousky slušný obchod. A ještě knížečku haiku.              Nebo by se tu mohly zase rozjet tématické soutěže o účast v takovém almanachu, kde by se to třeba mohlo vkládat čtvrt roku, měsíc by bylo bodování 1÷ 10 a určitý počet dle pořadí, pokud by autoři souhlasili se zařazením (kdyby někdo ne, postoupil by další), by se to zadalo k tisku. Předem by tedy byla známa kalkulace, kolik by to asi stálo při určitém počtu, třeba 10 ks/osobu. Šlo by i víc, pomud by někdo projevil zájem, to by tisk zlevnilo.

08.04.2024 15:50 K dílu: Jat Radovan Jiří Voříšek

Výborně!

Hned na začátku se nabízelo: 

"Ještě mnohokrát

sen si nechat zdát" 

a rozjet to dál o snění, touhách ... ale ty jsi neskočil na tuto jasně se nabízející možnost a šel jsi svou cestou. A napsal jsi "zdát i hrát" s tím tvým silným "i", navíc podpořeným zdánlivě zbytečným dovětkem. Výborně, hlavně originalita! Poslední verš první sloky - roli s touhou dát - kam dát? Kam se dává role? Jaká role? Opět dobré - vykolejit čtenáře, jen ať si láme hlavičku, hledá, co mu uniklo!

Podobně i pokračování. "Pro to soukolí" - zde je velmi zdařilé to, že se vůbec neví o jaké soukolí jde, co to znamená. 

Za pochvalu taky stojí sklatba druhé sloky. Zase se tu lacině a podbízivě nabízí:

Pro to soukolí

které zabolí

v tomto poli ztrát

Ale ty jsi to prokoukl a rozboural klišé daktylotrocheje tím, že jsi ve druhém verši umístil zrovna doprostřed nepřiřazenou slabiku, která onen přežitý rytmus spolhlivě rozbíjí!

"jež tě tmou bolí"

 

07.04.2024 22:49 K dílu: Případ Helena (část povídky) Gora

Není to špatné, Romane... tak nějak donchuansky laděné dílko...  a závěr je překvapivý tahák, pozvánka na pokračování.

Ona totiž nemuže jinam, než na WC - tohle jsem nepochopila - jaks to myslel, snad WC jako prostředí na "romantickou chvilku"? a nad nemůže chybí kroužek.

dal jednou nějakej test na 45 minut, když pršelo, a  když těch 45 minut vypršelo - těch 45 bych přepsala na čtyřicet pět / jako to máš v číslovkách pod tím...

07.04.2024 22:18 K dílu: TD - Po bouři Gora

Díky, Romane... my měli už několik nalezenců/psů a na rase nikdy nezáleželo. Takže od vlčáků po jezevčíka, rotwajlery, pasteveckých psů, pitbuly. Samožejmě ty, které nikdo nechtěl. Např. Frida byla vypuštěna u dálnice v Chorvatsku... najednou jsem měla nejvíc pět psů:-)

Nebýt zkušeností i s "bojovými"plemeny, Sama by nám nedali k adopci. Nikdy si nejsem jistá, co udělá - dnes jsem jej prvně myla a česala - a žijeme oba:-). Díky za tvůj zájem.

07.04.2024 14:18 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Litarts

a2a2a,

něco jiného bývá konkurenční, často i zaujatý autorský subjektivismus protikladných názorů na tvorbu, a něco jiného odborný, nekonkurenční subjektivismus, který tak může posuzovat tvorbu objektivněji. Opakuji svoji otázku: Které dva příspěvky by měl almanach obsahovat, bez nichž by jej pan Safián považoval za zbytečný, neboť by ztratil na síle?  

07.04.2024 13:27 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne a2a2a

Pane Litarts, kritizoval jste subjektivismus safiána při výběru. Vždy existuje jistá míra subjektivismu, dokonce v redakcích vydavatelství daleko výraznější než v daném případě. Pokud vím, šlo o dva až tři autory, kteří se zde stále čas od času objevují, a na kterých byla shoda. Nešlo tedy o to, že by Safián sám rozhodl. Tito autoři projevili z různých důvodů zdrženlivost k vlastní autorské účasti, za příklad mohou sloužit důvody, které uvedla Janina6, ale současně byli připraveni podílet se na výběru textů, nabídli, pokud o to zúčastnění budou stát, pomoci s případnými úpravami i zpracování odborného úvodu ke knize. Jinými slovy, podporují Safiánův záměr. Je jen přirozené, že má-li Safián stát za svým projektem, usiluje o to njlepší, a současně dává prostor zájemcům. Těm navíc jasně dal vzkaz, že pokud se vydání knihy sami ujmou, že rád pomůže. Jistě, není a nebyl žádný problém, aby si jakákoliv skupina autorů dohodla společné vydání knihy. 

07.04.2024 12:43 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Litarts

a2a2a,

ale ano, jsou zde zmiňováni i pomocníci, na které se pan Safián obrátil o pomoc při výběru vhodných autorských děl. Četl jsem všechny diskusní příspěvky. Jenže takový celkový přehled, představující výběr různých autorů zde píšících včetně těch, kteří zde již nepíší, se zastoupením také těch tzv. nejlepších, se vymknul z možností dotáhnout záměr do konce. Pan Safián oslovil i některé autory, bez nichž by si almanach nedokázal představit, kteří ale účast odmítli. Čili šlo i o výběr, reprezentující podle jeho subjektivního názoru tu nejvyšší kvalitu děl psaných na Písmáku. Proto jsem hned upozorňoval na to, že by bylo lépe vydat jen menší sborník autorů, kteří se do něj sami přihlásí a zaplatí si jej, což by bylo uvedeno také v předmluvě sborníku. 

07.04.2024 10:50 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne a2a2a

Pane Litarts, protože jsem byl zasvěcen do projektu Almanachu, mohu snadno vyvrátit vaše nepdložená a, bohužel, lživá slova. 

Safián výslovně i zde uvádí ve svém záměru, že účast na knize bude dostupná i části současných zájemců, deklaruje zájem, aby Písmák odrážel skutečnost vč. nedostatků a současně píše, že oslovil hned několik Písmáků, kteří mu slíbili pomoc. Ta měla spočívat krom jiného i ve výběru vhodných příspěvků. Jinými slovy, Safián předem počítal, že výběr nebude dílem jednoho, ale hned několika lidí, v této věci vím o šesti lidech, což je zřetelně víc, než se u podobných almanachů děje. Dokonce tento výběr chtěl delegovat na ostatní spolupracovníky s poukazem, že pokud jde o tzv. historickou část, nemá úplný přehled o dávnější minulosti Písmáka. Navíc byla dohoda, že almanach se nebude tvářit jako reprezentant Písmáka, ten měl být uváděn jako jakýsi společný jmenovatel. Mohu také potvrdit, že v diskusi, kterou jsem s ním vedl, byla zřetelná jeho empatická snaha poskytnout prostor současným zájemcům. 

07.04.2024 08:42 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Litarts

Janina6,

ono je třeba rozlišovat, co je odůvodněná kritika, a co nepřejícnost. Kritizoval jsem faktor subjektivismu při výběru autorů do společného vydání ve sborníku, který by podle vydavatele měl reprezentovat celého Písmáka. Došlo i k odmítnutí některými autory, které v něm pan Safián chtěl mít (jak se zmínil), což bude asi jedním z hlavních důvodů jeho rezignace.      

07.04.2024 04:59 K dílu: Písmena Aru

Zeé, latinka to samozřejmě není, každopádně to pro co se ustálil výraz jako pro písmeno je ale defakto znak, byť v nejednodušší formě, díky tomu je čínské písmo ale daleko sofistikovanější a propracovanější, o čemž se latince může leda tak zdát.

vem si kolik je třeba za sebou jdoucích písmen na vyjádření krátké myšleny,

plus psát zleva doprava, místo odshora dolů je naprosto bizarní a šílené :D

a to ani nemluvím o tom, že tiskací písmo je tím nejhrubším vyjádřením jaké může být, psací písmo mělo jinou estetiku a už na školách byla duše jinak kultivována (ale nakonec i psací písmo zažilo svůj vlastní úpadek ve zjednodušení), úpadek školství i kultury a zhroucení umění, všechno je to propojené a spojené s estetikou a vnímáním estetiky jako takové

06.04.2024 22:58 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Alegna

Byl to skvělý nápad, škoda, že se neuskuteční. V tento čas bohužel máme v rodině velké starosti a jsem časově vázaná jinde, ale pokud by se vydání jen posunulo, také bych ráda pomohla podle svých schopností, ani nemusím být mezi vybranými autory, i když jsem se ti do pošty přihlásila. Ono nejde tak o mě, moc si jako autor nevěřím. Vzpomínám, že to bylo podobně nahnuté s vydáním Sborníku literatury pro děti, ale nakonec v prosinci 2011 byl vydán. 

06.04.2024 19:09 K dílu: Případ Helena (část povídky) Zeanddrich E.

 

Jo, ještě Slávku :) - to, že říká Janě někdo (třeba) Helena, je docela běžné (já jsem například, jako geodet OSVČ, po nějakou dobu v mé kanceláři v Hustopečích u Brna (na staré poště :) ) zaměstnával jistou (velice šikovnou a schopnou, mimochodem) ženu Danu N. - a ta nam zakázala oslovovat ji Dano (trvala na Monice, ..., a myslím, že se později nechala i oficiálně přejmenovat... :) ) )

Některá jména  prostě nějak k někomu patří, i když je nemá (zatím) třeba v občance... :).

06.04.2024 18:48 K dílu: Případ Helena (část povídky) Zeanddrich E.

Slávku, díky za podrobnou Tvoji četbu, i za připomínky.

Odstavec druhý, i ,,George" jsem opravil .

Co se ale týče mnohačetného použití jednoho slova: tak prostě Petr (ano, tak se ta hlavní postava jmenuje, a zatím se to zde vlastně neobjevilo...) mluví - a s tím moc nenadělím...! :)

(( ...)).

A co je divného na tom, že se někomu líbbí nějaká žena, a přesto nechce rozvrátit její manželství...? :)

 

06.04.2024 18:04 K dílu: Případ Helena (část povídky) Benetka

Není to špatné. :)

Připomínky:

Hned na úvod máš asi stokrát nesnáším/nesnáší. Ruší to. Čeština má spoustu slov která lze použít jako náhradu. Např. : Vyšiluje z toho, když jí říkám Heleno. Nenávídím, když na mne někdo řve! ETC. Hraj si víc ze slůvky! :)

Ve druhém odstavci moc nedává smysl věta: ...každýmu, že; a tak je teda snad také každýmu, že...

Třetí odstavec nedává smysl skoro vůbec. Buď chceš Věrunku sbalit i přesto že má doma spokojené  manželství a nebo newim...? :p

Čtvrtý odstavec: Nerozumím větě: ...i když s někým od přírody se již měřit nemohu... Plus asi každý ví kdo je Buš. A když už jsi to vzal foneticky tak proč George a ne Žórž?

Pátý odstavec viz. můj komrntář k prvnímu. Asi stokrát sluší! Použij třeba že je šik apod.

 

PeS: Odkud bezďák ví o Janě?

Jednou jedinkrát bych řekl své milé nějakým jiným jménem a jsem si stopro jist že bych to podruhé už neudělal.........! :D

06.04.2024 16:09 K dílu: bez názvu Kočkodan

Krátce jsem uvažoval o tom, že ke tvému dílku bez názvu napíšu komentář bez písmen a znaků, ale to semi pak zdálo být přece jen příliš extravagantní či revoluční. Mým vroucím přání je, aby se ti po tomto mém textu nejpozději za hodinu a čtvrt natolik zastesklo, že si ho znovu vyhledáš a opětovně se zrakově a duchovně polaskáš s každou jeho bukvou. I s následujícím emotikonem - ;-)

06.04.2024 15:49 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Janina6

Mariane, kde vidíš nějaké kritizování? (Litartse nepočítám, ten shazuje kdykoli cokoli.) Byl tu jeden prudič, momentálně smazaný i s komentáři, jinak se všichni vyjadřovali pozitivně. Z toho, co píše Safiàn, bych spíš usuzovala, že se hlavně ke spolupráci nepřihlásili ti, o které měl zájem. Ti nejlepší z minula. Ti, co tady přestali trávit čas. Aspoň to tak chápu, nevím, co měla být ta "soudržnost", marně vzpomínám, jestli tu někdy byla. Občas se našla skupina lidí, co měla podobné cíle a spolupracovala (vzpomínám třeba na lidi, s kterými jsem dělala Povídku měsíce). Jenže tak už to tu bohužel nechodí. Stará garda je vesměs pryč. Dneska už technicky nemůžeš ani poslat avízo konkrétní osobě, kterou chceš oslovit. Nesváděla bych neúspěch na jakési kritické připomínky.

06.04.2024 15:20 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Marian67

dopadlo to tak, jak se dalo čekat...jeden dobrý nápad a tisíc připomínek, které ho okamžitě udusí...škoda...to je taková česká vlastnost...nejvíc kritizují ti, co nejméně umí a navíc nemají žádný mandát nebo kvalitu k takovému chování. No nic, kdyby sis to rozmyslel, dej vědět, můj zájem i nabídka pomoci stále trvá

06.04.2024 14:54 K dílu: V práci J.Rose

Ach tak! Otevřené hledí, to mám rád. Forgotten Silence jsou legendární. Band sice vznikl jako vedlejší projekt, ale kvalitu to opravdu má. 

Já jsem spíš stará konzerva formovaná legendami typu Judas Priest, Black Sabbath, Iron Maiden, Slayer, Testament, Anthrax, ale také Death, TOOL, Ministry či NIN. Co mne zaujme, to poslouchám, byť dnes už sleduji hlavně své oblíbené koně. 

Doom metal. Mám celkem slabost pro první nahrávky kapely Katatonia. Úžasná melancholická, až záhrobní atmosféra. 

Chodíš na Metalopolis? Tam publikuji své texty. Sice filmové, ale aspoň je web rozmanitější.

06.04.2024 13:24 K dílu: V práci J.Rose

Janina6: Určitě v tom nejsi sama. Tedy v této diskusi asi ano, ale rozumíme si :)

Já některé seriály sleduji moc rád, ale musím upozornit, že do tohoto spektra rozhodně nepatří televizní průjmy (příznivcům se omlouvám) typu Ulice, Ordinace, Zoo, Velmi křehké vztahy, Eliška a Damián... 

Pokud jde o tuzemskou produkci, tak mě z poslední doby zaujala pouze mini série Metoda Markovič: Hojer. 

V tomto případě u této konkrétní povídky, mě napadá spíše taková kombinace mezi Black Books a The IT Crowd s důrazem kladeným na dramatično a osobnostní rozvoj postav. 

Rovněž by mě asi bavila i útlá povídková kniha, kde by jednotlivé povídky spojoval nějaký dějový oblouk. 

Aaen_jk: Děkuji. Pročtu o noční. A teď mimo téma. 

Tvůj TOP5' nejlepších metalových kupin :)

 

06.04.2024 10:17 K dílu: V práci J.Rose

„Historky z kanclu“

Tak by se mohl jmenovat případný sitcom založený na této a dalších povídkách. Místy je to opravdu vtipné, protože text vychází ze situací, které vlastně znám (nikoliv doslovně) a dokáži se s nimi ztotožnit. 

Jak píše Janina6. Někdo strašně rad sleduje či čte vtipné historky z pracovního prostředí, kde se tak nevšedním způsobem míchají osobní vztahy a pracovní povinnosti. Možná omšelé prostředí, ale pro určitou skupinu lidí neutuchající zroj zábavy. 

Já jsem pro pokračování. Text se čte víceméně sám.

PS: Bonusové body za metal! :)

06.04.2024 08:50 K dílu: Odhalení tajemství působení řeči K3

S tím samozřejmě souhlasím. Vhodně zvolené slovo má daleko větší váhu. Bohužel i mezi církevními hodnostáři jsou tací, kteří káží vodu ale pijí víno. To by se mělo také přiznat. Viz například zneužívání dětí. To je velmi citlivé téma, ale právě proto o tom já nemohu mlčet. Je známo, že se tak dělo i u nás, ale jaké z toho církev vyvodila důsledky? Jistě je to pro širokou diskusi, ale ta chybí. 

06.04.2024 08:27 K dílu: Lidskost Janina6

Krásná a zajímavá myšlenka, že nejlidštější byl Ježíš (který přitom nebyl tak docela člověkem, že? ;)). Možná mu scházel pud sebezáchovy. Ten, myslím si, je největším nepřítelem soucitu. Velí člověku zabezpečit sebe a svou rodinu, zničit toho, kdo do ní nepatří (protože představuje konkurenci v boji o kus žvance), ne se s někým dělit. Bohužel. Máme to v sobě a vždycky to nakonec vítězí. Jen u někoho dřív a někdo "odolává" déle.

06.04.2024 08:02 K dílu: V práci Janina6

Povídky z pracovního prostředí mě děsí podobně jako seriály typu Ulice... Už jsem se smířila, že někoho to prostě baví, číst o práci, když se z ní konečně vrátí, představovat si stejné typy lidí, které potkává celý den, vidět černé na bílém stejné stupidní hlášky, jaké poslouchá v reálu, ale pořád jsem nepřišla na to, co to čtenářům dává. Mně teda depku ;) Uznávám, že se umíš šikovně vyjadřovat a místy je to vtipné. Ale číst s požitkem a "zatajeným dechem" to tedy nebudu...

06.04.2024 07:32 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Litarts

Pane Safiáne,

to vyplynulo již z vašich reakcí v předchozí diskusi, že na vydání almanachu, který by víceméně reprezentoval celého Písmáka, nestačíte. Já vám to nepřevezmu a myslím si, že si na to netroufne ani nikdo jiný. Jak jsem již dříve napsal, mohl byste třeba vydat sborník několika autorů, kteří se vám zde přihlásí, a nebudou se protivit vašemu názoru. Ve sborníku to také tak uvést.

06.04.2024 01:45 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Lami

Podle toho co jsem si tady zatím přečetl, bylo by nejlepší udělat almanachy dva. Jeden pro prózu, druhý pro poezii. (To asi nebude možné ufinancovat)

Další problém vidím s díly bývalých a již nežijících autorů. Kdo získá souhlas se zveřejněním u obou těchto skupin a určí, které texty uveřejnit u skupiny druhé?

Ostatní zájemci by měli poskytnout texty podle vlastní úvahy a z nich by měl někdo povolaný vybrat právě tolik, kolik stran si kdo zaplatil, informovat, že je zájem o méně textů, a které to jsou, popřípadě poděkovat a sdělit, že není zájem.

Osobně jsem avizoval zájem o 4 strany a nabídnul texty i s tím, které preferuji. Budu-li odmítnut, jistě na Písmák nezanevřu a na mé podpoře projektu se nic nezmění. Co se týká obou výše naznačených variant, necítím se oprávněn se k tomu vyjadřovat a v podstatě mi je jedno, která z nich bude nakonec upřednostněna.

 

06.04.2024 00:34 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Delfín

Tak na literu mi podobný projekt podobně jako na psancích unikl, protože se uskutečnily v době, kdy jsem měl jen omezený přístup k internetu. A pak už nedošlo ke shodě, jak by ten další almanach měl vypadat. 

Na saspi mne už zesnulý Jarda Čampulka spolu s jednou dobrou kamarádkou dotáhli k účasti na společném dílku desítky autorů. Takže potomci a pár spřízněných duší budou mít na mne památku! 

Netuším, jak se to vyvine zde, ani jsem-li tak žádoucí jako veršotepec spíše klasického stylu. Jsem tu dost dlouho, jen jsem nebyl až tak moc IN. Byly zlé časy, kdy člověk neměl tolik času a ani na internet nebylo, jak vzpomíná i Vladimír Renčín na jedné kresbičce...

Ale pokud se to uskuteční a někdo bude stát i o moji účast, proč ne? Moji drazí budou mít památku, která jednou může být i cenná...;-)

Litweb je malý portál a i tam jsme dva roky po sobě měli takovou ročenku, kde každý zeczájemců měl jedno své dílko. :-)

05.04.2024 13:51 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne lastgasp

Chtěl bych se také přidat a podle potřeby pomoci. Připomínám autora a organizátora vydání almanachu Zeledu Goře a Frühlingovi. Sestavili tehdy úspěšný výbor povídek sereveru Písmák.cz za roky 2017 a 2018.  Almanach vyšel v Knihovnička cz, tiskem Tribun EU Brno. Každý si mohl objednat libovolný počet výtisků s platbou předem. Zařazenými autory byli vítězové soutěže "Próza měsíce" za jednotlivé měsíce let 2017 a 2018. Obdobně by bylo možné zařadit do almanachu i poezii, Tématické dny, Haiku a další. Vydání mělo tehdy úspěch. Měl jsem jich šestnáct a pomohl jsem šířit povědomí o Písmáku,cz a jeho autorech.  

05.04.2024 10:04 K dílu: Almanach Písmáka - ano či ne Gora

Myšlenka vytvořit Písmácký almanach je výborná, první i druhá verze by jistě našly opodstatnění.

Litarts má pravdu v tom /tedy podle mě/, zda by tedy nebylo nejdůležitější přesvědčit ony klíčové postavy k účasti /verze II./, protože takto můžeme například navrhnout, že minulost a současnost děl by měly být rovnoměrně rozvrženy a cokoli dalšího, ale...

Verze I. by podle mě nabídla současnější tváře, umožnila zachovat Safánem velmi dobře navržený finanční model z prvotní nabídky. Písmák je až na výjimky soudržná komunita, jen se mu musí jasně napovědět, zda je v příp. almanachu umožněna prezentace prózy, u povídek, recenzí, fejetonů v jakém rozsahu /v první nabídce byla s otazníkem/ - a jsem si jistá, že když se prozaici případně osobně osloví, neodmítnou. To samé platí u haiku, jen časové "lícování" písmáckého almanachu s letos vydávaným u DharmaGaiy bude nejspíš důvodem, proč se haikaři zatím nehlásí... 

Konkrétně: pokud kterákoli ze dvou verzí almanachu nabere reálnou podobu, ráda vypomohu např. s oslovením prozaiků, ale musí být již zřejmý počet stran vyhrazených pro jejich prózu. To samé s haiku, jistě se najdou další, která v almanachu DharmaGaiy nebudou a jak znám vstřícnost zdejších teoretiků, věřím i tady ve spolupráci. Haiku je významnou součástí Písmáka a byla by velká škoda neprezentovat je.

Jsem PRO vznik Almanachu. A moc ti děkuji, největší práci i při množství pomocníků budeš mít, Safe, ty sám.

05.04.2024 09:09 K dílu: 2100 blb shalucynacema J.Rose

No tedy? Přidat ještě pár vulgarismů a koncepce tvého slohu by v jistém směru evokovala Verbala, kontroverzního komentátora filmového webu CSFD. 

Celkem běžná situace ze života, vpletena do pavučiny slovních patvarů. Jenže! 

Má to začátek i nějakou pointu. Užitý styl navíc nutí člověka číst s maximální pečlivostí a nikam nespěchat. Pokud by mělo jít o knihu, vzdal bych to po jedné stránce, ale tohle je fajn zpestření. 

Možná jsem divný, ale za sebe říkám povedený bizárek. 

Jo! A dostal jsem chuť na „kapučínoskaramelem“ :)

04.04.2024 21:17 K dílu: KLADIVO NA ČARODĚJNICE – Církevní spravedlnost v praxi K3

Rose; dřív, za totality vycházelo Kino, stejně jako v muzice Melodie. Pamětníci na tyhle časopisy nedají dopustit. V Kině byl vždy podrobný rozbor jednoho filmu a jinak krátké zajímavosti ze světa filmu. Dnešní časopisy jsou tak zahlceny množstvím děl, že se to nedá vstřebat. Tak už nekupuju vůbec nic. Odebírám Echo a tam je vždy recenze z jednoho nového kvalitního filmu. To mi stačí.

04.04.2024 11:12 K dílu: KLADIVO NA ČARODĚJNICE – Církevní spravedlnost v praxi J.Rose

K3: Děkuji. Víš ono je to s tím zařazením asi trochu složitější. Píšu i standardní recenze s bodovým hodnocením a rozlohou okolo dvou až tří normostran (viz. třeba John Wick 4). 

Ovšem tyto rozsáhlé práce mají základ v dnes již dávno neexistujícím filmovém měsíčníku PREMIERE. Od jistého čísla býval uprostřed asi tří stránkový speciál o nějaké filmové klasice. Šlo hlavně o soubor zajímavostí a produkčních historek z natáčení, svázaných dohromady pěkně strukturovaným textem. Úplně jsem to hltal! Možná až nezdravě :)

Část tohoto konceptu jsem převzal a nakonec vytvořil něco, jako duchovního nástupce. Mým záměrem bylo a je psát relativně dlouhé texty o jednom jediném filmu, přičemž čtením by čtenář dostal komplexní obraz. 

Geneze scénáře, kdo oslovil koho, shánění herců, momentky z natáčení, tvorba speciálních efektů, rozbor samotného díla a jeho dopad na svět. 

Později jsem do textů začal vkládat i něco jako pointy, abych celku dodal trochu lepší dynamiku. Třeba tím, že v úvodníku nadhodím nepříjemnou událost z placu a mnohem později se k ní podrobně vrátím, čímž má čtenář chuť pokračovat dál (alespoň doufám).

U Kladiva jsem začal přímo rozborem (Smrťák zabiják) a okamžitě mi došlo, že bez historického kontextu to dál nepůjde. Přesahy za hranice filmu mi nevadí, jelikož prohlubují danou tématiku, ale i v takto rozsáhlém článku musí samotné filmové téma zabírat minimálně 70% textu, což Kladivo splňuje bezezbytku. 

Nechtěl jsem, aby článek připomínal disertační práci amatérského historika, který zkouší fušovat do kinematografie. Text má vypovídat hlavně o slavném filmu Otakara Vávry a útržky z dávné historie by měli dotvářet atmosféru.

Názor uživatele Safián je slušně napsán a možná při psaní o dalším historickém filmu, trochu upravím postup. To je na Písmáku asi nejlepší. Konstruktivní kritika bez vulgarismů.

Nicméně na fakt, že v těch dobách tu převládala němčina v textu upozorňuji asi na třech místech, byť nijak analiticky, neboť geografická kondice Českých zemí v 17.století, není hlavním motivem tohoto článku. 

 

04.04.2024 06:26 K dílu: KLADIVO NA ČARODĚJNICE – Církevní spravedlnost v praxi J.Rose

Díky za krásné i zajímavé komentáře, za výběr a rovněž za smysluplnou kritiku. 

Zmiňované Goyovy přízraky jsem viděl velmi dávno a byl jsem vlastně zklamán. Celkem mě oslovila první polovina filmu, ale ta druhá přinesla nudu. No jo, ale to mi bylo tak 18-19 let :)

Dnes na film koukám docela jinou optikou. Suverénní Bardem, tíživý příběh a silná myšlenka. Parádní film. Jen v těch krátkých segmentech z bojiště vychází krásně najevo, že Forman opravdu nebyl režisér akčních filmů :)

04.04.2024 02:18 K dílu: KLADIVO NA ČARODĚJNICE – Církevní spravedlnost v praxi Safián

Práce, která je vzhledem ke svému rozsahu v některých částech příliš stručná až nedostatečná. Už problém čarodějství je, zvláště když zabíhá až do antiky, vysvětlen až příliš schematicky. Totéž se týká knihy Kladivo na čarodějnice - dovoluji si předpokládat, že ji autor zná pouze z doslechu. Možná by také bylo vhodné podotknout, že tento hon na čarodějnice se sice odehrál na "našem" území, ale v části osídlené německým obyvatelstvem. A Němci byli, ať katolíci nebo protestanti, upalováním doslova posedlí. Podařilo se jim téměř vylidnit celá území. Také hodnocení režiséra Vávry není zcela bez chyby. Slušelo by se přinejmenším připomenout, že těsně před válkou získal cenu na festivalu v Benátkách, kterou mohl odpovídajícím způsobem převzít až po více než padesáti letech. Atd, atd. Práce mohla být stručnější a více soustředěná na hlavní téma.

 

 

03.04.2024 13:27 K dílu: Jó, jasně vyslovivší se lidi, to mám rád; - zde třeba: Pája demokrat...! ((Jihomoravský comics)) (plus bonus - úryvek z Kardeca, 01. zde,,) Zeanddrich E.

 

(Ovšem pozor - tím nechceme říci, že v tzv. české kotlině se rodí v průměru méně pokročilé bytosti - mnohdy je tomu právě naopak, jelikož ty si to dost často - tuhle tzv. boží laboratoř, jako místo svého příchodu na tento svět - sami vybrali, ..., jako svou (většinou snad i nejpodstatnější...?) zkoušku; - chtěli si totiž vyzkoušet, nakolik dokáží správně jet tzv *po paměti :), ...., bez (mnohdy) téměř neustálých instrukcí seshora :), ..., jak to máme často právě my, Jihomoraváci ... (v rámci ČR; jinak nepochybně jako zrozenci v mnoha rdalších egionech planety Země...).

 

(( ...)).

*(jak to prý měla (- dle některých autorů - tzv. **temno, noc mystika), cca od svých dvaceti let, například celosvětově známá (dnes už prohlášená dokonce i za svatou...) Mother Thereza z Kalkaty...:) )

 

**to zažil, a velice plasticky i popsal, třeba i Čech Eduard Tomáš... :)

 

(( ...)).

03.04.2024 13:12 K dílu: Jó, jasně vyslovivší se lidi, to mám rád; - zde třeba: Pája demokrat...! ((Jihomoravský comics)) (plus bonus - úryvek z Kardeca, 01. zde,,) Zeanddrich E.

... .

V jistém smyslu možná ano, Lockere... :); ale rozhodně ne úplně (říká se, že v Čechách (přesněji v tzv. české kotlině; třeba na Náchodsku, a celkově na východě Čech,  je to podstatně jiné...)- především díky tomu železitému podloží) se rodí cca 70 %  hmotařů :), ..., tzv. neznabohů (tedy lidí s odříznutou intuicí), a 30 % tzv. v pořádku :); no - a u nás, na jihu Moravy (ale třeba i na tom Náchodsku, apod.) je ten poměr (asi, přibližně) opačný... . - 

  • A pokoj si s tím dát nemůžeme :); dle Zákona odrazu totiž tzv. neznabozi kazí tzv. karmu celému národu (Evropě, ..., euroatlantické civilizaci, ...., celému lidstvu, etc.) - proto musíme, jak píšeš, ,,poučovat" ... :).
  • asi ne náhodou byli také snad světově nejuznávanější myslitelé (duchovní hloubku ovšem snoubili také s křesťranskou činorodostí...) - a sice J.A.Komenský, a T.G.Masaryk - právě rodilí Jihomoraváci... :).

((...)).

03.04.2024 10:14 K dílu: KLADIVO NA ČARODĚJNICE – Církevní spravedlnost v praxi Gora

Četla jsem tvou recenzi také dvakrát, je to napoprvé náročnější... a rovněž jsem nadšená. Vyzvihuji pečlivost, s níž přistupuješ ke svým textům. Souhlasím však do jisté míry s připomínkou Z.E.

Téma násilí, omezenosti, zneužívání moci je jistě nejen pro mě tragické, nevyhledávám ani podobné filmy, i když Kladivo na čarodějnice jsem viděla a Goyovy přízraky také. Beru je jako výtečné filmy... Je dobře, že se takto bolavým ( i když natočeným s veškerou nadsázkou uměleckého pohledu) záležitostem, které se odehrály v minulosti, věnuješ s erudicí filmového kritika a člověka. V nějaké formě totiž přetrvávají, jak jsi správně poznamenal a doložil...

V Č.K. je také Muzeum útrpného práva - hned pod radnicí. Nikdy jsem tam nevkročila, ale je prý hojně navštěvováno. Proč asi? Bylo by to na dlouhou diskusi, která asi pod filmové dílo nepatří.

Na závěr: skvělé jsou i úvodní verše atkij - Jitky Fialové. Spolupráce prozaika a básnířky pak dobrým nápadem!

Výběr, samozřejmě! A poděkování.

03.04.2024 09:37 K dílu: Věřím v Boha? Zeanddrich E.

(...Zvuk ťukání prstů do telefonu

Pro zbavení myšlenek...)

Jako poezie dobrý.. :); jinak už moc ne... :)

... .

Narodila jsi se patrně někde v Čechách :)

 

(( ...)).

My, Jihomoraváci :), nosíváme snad i občas světlo těm, co v černotě se ztrácí... :) ((podívej se třeba zrovna na dnešek u mne, kde jsem - pouze shodou okolností?:) - jako bonus k mému comicsu  umístil i krátký úryvek ze zápisu A. Kardeca:  Nevtělené bytosti vypovídají (tentokrát náhodou zrovna o Bohu :) )   viz   https://www.pismak.cz/dilo/549248/      ))

03.04.2024 08:24 K dílu: Jat Litarts

Myšleno je dát svoje city, o které člověk přichází. Je to takový úmysl, forma vychází z obsahu v maximální zkratce pro jeho vyjádření. Chtěl jsem se vyhnout, byť za cenu určitého obsahového zabstrahování, jednoduchému popisnému sdělení učesanou formou, která by si vyžádala více slok. Toto je jen taková pocitová stopa. Díky za komentář a tip.   

03.04.2024 00:53 K dílu: Metafyzický obraz Radovan Jiří Voříšek

Děj se zvedne zdánlivým klidem. Mlčenlivé náměstí ve své prázdnotě, stíny... Nic dramatického. Žádná postava, která by byla alespoň chycena samotou a melancholií. Možná jen tichý pozorovatel za okny veršů. A i tak se v této absenci živých bytostí, stávají strůjcem děje stíny, slabá světla, chlad. Máchovské výkresy opuštěnosti. 

Tvoje báseň mi kromě Máchova Máje přivodila stejně hluboký pocit, jako asi nejznámější báseň Bohuslava Reynka - Jsem blázen ve své vsi. A to i přesto, že tam osoba je. Je to sám autor.

A i když se v básni vyskytuje několik (málo) osvědčených rýmů či obrazů, vůbec mi to nevadí. Rýmování mě baví. Po klasických vazbách následuje změna - zpestření. Povedené.

 

02.04.2024 22:03 K dílu: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ (část liturgie ze Mše sv. z neděle 31.03.2024; z katolických kostelů...) Zeanddrich E.
Četbu lepší, než zaznamenané výroky Krista (Ježíše  II. Nazaretského, ..., jednoho z osmi, bratříčka našeho největšího) v *evangeliích z doby, kdy zde dole na Zemi v lidském těle s námi přímo chodil, jen stěží najdeš 
 
 
 
 
 
*(čtyři tzv. synoptická evangelia, různě se překrývající (evangelistů Matouše, Marka, Lukáše, Jana) jsou součástí tzv. Nového zákona, druhé části tzv. Bible svaté...)
02.04.2024 20:37 K dílu: Talíř a myška Jamardi

Já v tom vidím poučení: "Neslibuj, co nemůžeš splnit." V poslední době je to v určitých filmech samé "Slibuji." Ani to po nich nikdo nechce, ani není situace nijak zvlášť dramatická. Je to jenom prázdné žvanění. Není v silách řečníka dodržet, co slibuje.

Drobné lži jsou také lži. Pak se ničemu nevěří. Vzpomínám na jednoho člověka ve středním věku, který si stěžoval, že dlouho věřil, že dárky nosí Ježíšek. Pak se mu asi dost smáli.

02.04.2024 20:17 K dílu: V hospodách se nekouří Jamardi

Začínám více věřit tomu, že ve věznicích šikana je. Jak jsem tenkrát ve vlaku slyšela tu propuštěnou ženu, také mluvila o šikaně, řekla, že si nenechala všechno líbit a že je za to ráda, ale nikdy se šikany úplně nezbavila. Že se to naučila brát jako zvyk, že to jinak nejde. 

Nutkání a bezohlednost je prostě kombinace..... To platí pro zloděje i násilníky.

02.04.2024 14:15 K dílu: KLADIVO NA ČARODĚJNICE – Církevní spravedlnost v praxi Zeanddrich E.

... .

Tzv. čarodějnické procesy jsou typickým příkladem, kam to může vést, když se některý ze tři nástrojů, sloužících jinak ke zušlechťování ducha, (a sice cit (soucit), ..., rozum, a víra ) vážně vychýlí  z rovnovážného stavu... . 

((...)).

 

Nenapsal bych ovšem rozhodně, že šlo o církevní spravedlnost (to je podobné, jakoby někdo napsal při nějakém justičním omylu, kterých se běžně jistě - i v  demokratických zemích - děje spousta, že šlo o spravedlnost demokracie  (nebo demokratickou spravedlnost...) )

 

(( ...)).

 

 

Konkrétně křesťanskou církev ustanovil osobně, při tzv.  Poslední večeři na tzv. Zelený čtvrtek, osobně jeden z osmi, ..., syn boží, Ježíš !!. Nazaretský (Kristus) - a ten jistě neměl v úmyslu ustavit instituci, pro kterou by bylo typickým něco z několika excesů, ke kterým nepochybně, za její cca dvoutisíciletou historii, došlo... .

((...)).

.

02.04.2024 13:19 K dílu: KLADIVO NA ČARODĚJNICE – Církevní spravedlnost v praxi K3

J. Rose. Mezi recenzemi které jsi tu vložil, patří tahle určitě mezi nejlepší, ne-li nejlepší. Četl jsem natřikrát. Film jsem poprvé viděl již v šedesátých letech v Kolíně. Tenkrát to bylo předpremiérové kino. Od té doby samozřejmě vícekrát. Tvůj absolutní rozbor toho díla si zaslouží ten největší respekt. Muselo to být i pro tebe určitě vyčerpávající. Alespoň já jako milovník filmu jsem se tu dozvěděl o filmu nekonečnou spoustu nových informací za které ti patří velký dík.

02.04.2024 08:50 K dílu: Almanach Písmáka 2024 - nabídka referent Repelent

Hej vy tady, peníze nejsou problém. Když vám to finančně nevyjde,

doplatim zbytek. Já tohle prostě chci! A musí to udělat někdo, kdo je

na stejné úrovni jako celá dnešní amlit scéna a pižmák Tedy redaktor,

co text vloží dvakrát a musí na to někdo další upozornit. Pak to v šoku

znova celý smaže a vkládá potřetí. Jak takovej almahnát bude vypadat?!

No jako realita sama, proto opakuji, podporuji, podporuji a podporuji.

Vzhůru vy!

 

01.04.2024 15:54 K dílu: Almanach Písmáka 2024 - nabídka Zeanddrich E.

... .   

Safiáne, pokud jsi od svého úmyslu (ohledně Almanachu, myslím :) ) neustoupil (čemuž by se ale, uznávám, nebylo moc co se divit...), navrhuji: shrň podmínky stručně do dalšího příspěvku (třeba pod názvem Almanach Písmáka 2024 II.  - podmínky ?)    

Obávám se totiž, že jen málo lidí si (znovu) přečte celou diskuzi zde (a že tedy mnohý ani nezachytí blížící se termín 06. dubna...)

 

31.03.2024 23:13 K dílu: KONECCITNÁ Lili.

Moc mě těší. I když, no, myslím že se budu opakovat, nejsem víc než průměrná, spíš i méně než to. Přece jen... když tady projde dílo do výběru, je to pro určitou autorskou kvalitu. To co tam čtu je prostě úžasné. To by bylo něco, umět to vyjádřit takovým krásným způsobem...

...tak děkuji za jakoukoli odezvu. To je zase takový " výběr " pro mě. Dílo je čteno a to pro mě moc znamená, vážím si toho. Vás.

31.03.2024 15:11 K dílu: Veselá rána, ej! lastgasp

U hlasování píšeš, že je kategorie Povídky zahlcena. Máš pravdu, také měto irituje. Zejména jakýsi APV, který je asi postižený žvástoismem a plodí denně nesmysly s przněním rodného (?) jazyka. Nevím proč se tak málo (z těch tisíců členů serveru) účastní hlasování, nebo návrhů na nominaci. Takhle to vypadá, že si na soutěžení o prózu měsice hraje jen několik Písmáků. Jsem už také pamětník a opravdu to dříve tady bylo živější, zejména se více polemizovalo a člověk se bavil. Něco z toho vždycky vyplynulo dobrého a inspirativního. 

31.03.2024 13:14 K dílu: Nezapomeň lítat Benetka

Je neděle. Už zase. Jako kdysi před lety. Maminka doma vařila oběd a táta šel s Áďou na dětské hřiště. Mimojiné také okukovat jiné maminky že. Na tomhle hřišti nebyl písek leč drobný makadam. A Áďa stojí na vrcholku prolézačky asi tak metr a půl vysoko a pohledem se mne ptá: Skočit nebo neskočit? A já mu nahlas odpovídám: Když neskočíš nikdy nepoznáš ten rozdíl! Má strach. Chápu. Jsou mu 4. A pak skočí a očička mu září štěstím! Tati viděls´? Hmmm... Tak vidíš. Měl jsem pravdu že?

31.03.2024 12:14 K dílu: „Dokonáno jest...!“ ((část liturgie z Velkého pátku z katolických kostelů)) Zeanddrich E.

Motto:  

 

Nebytí      přináleží      Zlu.   A    

tak      nejzákladnějším      Rozhodnutím

jsme      povoláni

      Bytím

přiblížit      Jsoucno      ke      Světlu... .

(( ....)).

 

31.03.2024 12:04 K dílu: „Dokonáno jest...!“ ((část liturgie z Velkého pátku z katolických kostelů)) Zeanddrich E.

Lili, díky za návštěvu; převážnou část tohoto příspěvku tvoří úryvek, převzatý doslovně z jednoho z překladů *Nového  zákona, který snad (možná jen zaprášený, jak je v Česku, bohužel, dosti časté...:)?)  ukrývá se někde v hloubi Tvé domácí bibliotéky :); ..., a je citátem, který má sloužit jako upoutávka k dalšímu studiu (případně meditaci, ..., návštěvě **křesťanské bohoslužby (-  nejen katolické! :) ), atd., apod.

 

*(čtyři tzv. synoptická evangelia, různě se překrývající (evangelistů Matouše, Marka, Lukáše, Jana) jsou součástí tzv. Nového zákona, druhé části tzv. Bible svaté...)

 

**na křesťanství leží naše tzv. euroatlantická civilizace, a myslím (nejen proto...!) tedy, že  v našem vztahu ke křesťanství se odráží i to, jak dobře či nedobře to myslíme s celým tímto naším světem... .

31.03.2024 11:34 K dílu: Logos aneb Ježíš Kristus s.r.o. a2a2a

Tvé mnohé texty by získaly ještě víc, kdybys v nich nezanechával nečistoty v podobě otrockých slov.

11. dubna 2022

 

chtěl jsem přes řeku Jordán

stavět most z rumu a pralinek,

most ze západního 

na východní břeh,

 

zbylo pár oblouků

a pouličních lamp,

položil jsem prkna,

díval na kalný proud,

místo světců dolů házel 

jezeďáky,

 

sjely se delegace z Východu,

vodil jsem je na svůj most

a snažil se prodat

pravdu mezi řádky,

 

jenže jsem pokaždé nakoupil

více než prodal,

vlekl se po svém mostě

jako vykupitel

obtížený nákupními taškami,

 

na počátku bylo Slovo,

logo na konci

31.03.2024 10:55 K dílu: Co mi řekl Houston Janina6

Konečně jsem se "odhodlala" přečíst si tenhle text celý... Byl prostě nad moje časové možnosti, a protože cestopisy mě nikdy moc nelákaly, tak jsem to po nějaké době vzdala. Teď jsem ho ale dočetla do konce a musím říct, že mě příjemně překvapil. Cestopisům, jak je běžně znám a znuděně odkládám, se dost vymyká. Dlužím ti omluvu. Pojal jsi to vyprávění netradičně a zajímavě.

31.03.2024 10:19 K dílu: Střípky z motivačních rozhovorů a2a2a

Opět hezká báseň, ale z mého pohledu cítím tvou potřebu nějak rádoby text dokončit a přitom k horšímu. Kdybys končil veršem pod všemi zdmi mlčí nářek, je báseň výrazně otevřenější, bez téměř doslovného dopovězení až návodu, navíc zřetelně poznamenaného snahou o rým, která vévodí a současně svírá předcjozí obsah. Škoda, protože umíš skvěle rozvinout myšlenku, ale nedůvěřuješ čtenáři. Že by profesní zkušenost?

31.03.2024 09:52 K dílu: Hlasování (únor 2024) v soutěži Próza měsíce Janina6

Kohout a syn: ("Roky si pět lidí soutěžně hodnotí furt dokola svoje.") Když kouknu na vyhlášení výsledků několika posledních kol, hlasuje nás mezi osmi a třinácti. Není to, pravda, kdovíjaký počet, ale asi odpovídá současnému stavu Písmáka. A že by někdo dal hlas své vlastní povídce, se zatím nestalo. Lži a překrucování. 

31.03.2024 01:47 K dílu: Hlasování (únor 2024) v soutěži Próza měsíce Gora
  1. Pozor! Kluzká realita.
  2. příběh č. 42, verze 3, du forma
  3. Rita

Příspěvky únorového kola bych potřebovala rozdělit do dvou skupin - ty se závažnějším námětem, navíc exkluzivně napsané, a ty na velmi dobré úrovni, s odlehčenějšími tematy. Má "první skupina" patří prvnímu, druhému a třetímu místu, které jsem zde vyjmenovala. Kluzká realita mě nadchla, o nevšedním talentu autora nemám pochyb... a těším se z jeho růstu, aspoň podle dalších díl zde, na Písmáku. příběh č.42 má v sobě něco, co se mě jako čtenářky dotklo, oslovilo. Námět tak, jak je podaný autorkou, je mi blízký, styl se dobře čte... skvělá verze. Rita - poéma - jde kultivovaným jazykem na dřeň osobnosti, doplnění poetickými obrazy z ní činí, na zdejší poměry, pozoruhodné rozsáhlejší dílo.

Ostatní nominovaná díla jsou také velmi dobrá, obvykle by stačila na umístění... Reportáže výborné, minipovídky trojorta a Dannyho na úrovni.

30.03.2024 15:28 K dílu: Dáváš se poznat jako holubice Zajíc Březňák

Poptávka po bunkrech a hradbách je stále. Začalo to nejpozději v mladší době kamenné (neolitu), tehdy se objevují první opevněná sídliště a města (v tehdy nejpokročilejších oblastech světa, zejména v tzv. Úrodném půlměsíci na Předním Východě, např. město Jericho v zemi, která byla později nazvána Svatou).

Tuto skutečnost považuji za užitečné opakovat všem chcimírům. 

Apokalyptičtí kazatelé mají slyšení odjakživa, právě proto bylo napsáno Zjevení Janovo (kolem roku 90 po Kr.) i celá plejáda dalších apokalyptických vyprávění, která nebyla nakonec zahrnuta do biblického kánonu. U nás bylo zajímavé období let cca 1419 - 1420 s husitským chiliasmem (očekáváním konce věků). Když se v polovině února roku 1420 nic nestalo, bylo to podnětem, aby husité vzali věci do vlastních rukou a založili Tábor.

Hezká báseň s velikonoční tematikou a několika hravými rýmy, které to pěkně oživují (trnu/trnů + hlína/líná ad.)

Top