Tak daleko, daleko jsi

Rowenna


Na jedné hoře stojím

červenámodrá fiala

zvon naruby, a kláda

pro koníka - záda sedraná

a postroj tuze těsný

a někde fujara

 

zafujaří jak za jara

jen neklopýtnout

na námrazku

na pěšinách

 

tam na horách.

Druhá hora je špičatá

až ošklivo se dívat

až ruce v duši

zalomí se

až vzlykneš

 

 pohled plachý

jak zvěř má z rána

 

a muž tam stojí

hledí kose - bezmocně

stále splétá mosty

 

mezi horama.

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.