Lehce milostná o světle

Rowenna


Zapomenuté

to světlo ve mně

od města k městu

potulně bloudím

 

zvířátka přítulníci

v ohybu paže

položí čenich

 

ještě jsem neumřela

mluvím tak zasvěceně

o městském osvětlení

odpadní politice

a krysích úbytcích

 

přirůstá měsíc

ubývá slunce

jak špatně vymyšleno

 

 že pro divné lecjakosti

rozsvěcet zapomínám

 

vlci a že taky tma

 

je po cestách.

 

Jenom ty

když probudíš se

vydáváš mírnou zář.

 

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.