Kýč

mirek


Kýč bývá žhnoucím sluncem nad obzorem,
rozkvetlou jarní loukou pro milence,
básníkům těžkým prokletím i vzorem,
na rakev tvorby položeným věncem.

Kýč je to, co čteš a slyšíš kolem,
láska, co hory sama přenáší
zbloudilá duše zmírající bolem,
hluboko v srdci zabodený šíp.

Kýč je nablýskaný dům k demolici,
i pro čtenáře tvrdý políček,
a proto k ušetření jejich lící,
zkusme psát občas díla bez kýče.
Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.