LOVOŠ V ZÁŘÍ

vesuvanka

Lovoš, stejně tak jako i jiné kopce Středohoří, má své kouzlo v každém ročním období. Tento výlet jsme uskutečnili 14. září 2002


LOVOŠ V ZÁŘÍ

Lovoš je obdobně jako Milešovka jakousi Mekkou milovníků Českého středohoří. I Poutníci vystupují každým rokem k jeho vrcholu, aby se poklonili krásám středohorské krajiny včetně Labe, které jí protéká v hlubokém nádherném kaňonu.

Vydali jsme se z Malých Žernosek po žluté značce podél Milešovského potoka, jehož průzračnou vodu jsme obdivovali. Příroda na nás dýchla už podzimem, listy stromů a keřů začínají chytat ponenáhlu nažloutlé a karmínové odstíny a některé se již snášejí k zemi. Naše cesta vede smíšeným lesem dubů, habrů abuků. Náš obdiv vyvolal na západní straně Malého Lovoše (Kybičky), který je tvořen znělcem, i teplomilný kaštanovník jedlý (Castanea sativa Miller). Kvetou už jen ty opozdilejší rostliny, zvonky, řebříček, chrpa luční a jestřábník.

Tušíme, že v čedičových skalkách Velkého Lovoše se setkáme s více druhy květů. Počasí nám přeje, i když předpověď pro severní Čechy příliš příznivá nebyla. Je typické "babí léto", sluníčko příjemně hřeje. V lese na nás občas upozorní svým křikem sojka, poznáváme hlas žluny, datla černého a brhlíka.

Naše cesta pokračuje po modré značce, a to už jsme ve svahu Velkého Lovoše. Po chvíli se nám otevře překrásný pohled na Kletečnou, Milešovku, Ostrý, Milešovský Kloc a další kopce. Díváme se na ně s nábožnou úctou. Pak pokračujeme ldál. Po levé straně nás zaujmou skalky poskládané pravidelně i nepravidelně z různě velkých čedičových kvádrů. Zdejší pórovitý čedič víc než kde jinde vydává svědectví o vulkanických dramatech Země.

Vpravo je jeden z nejstrmějších a nejhlubších srázů kamenné suti, s jakým se můžeme ve Středohoří setkat. Úzasné kamení, v němž rostou duby a lípy. Otevírá se před námi další úchvatný panoramatický pohled na Hazmburk, Ovčín, Boreč, Sutomský vrch, Jezerku, Košťálov, Vršetín, Děkovsku, Solanskou ůhoru, Brník, Srdov a Oblík.

Prohlížíme si pozorně i skalky. Ohněm zrozený životadárný kámen je často ozdoben kresbou různě zbarvených lišejníků, mezi jednotlivými kameny se uchycují rostliny. Ty odkvetlé nás zaujmou zajímavými tvary listů. Některé ještě kvetou - žlutá drobná mochna, hvozdík kartouzek, hadinec obecný, zvonek kopřivolistý s velmi drobnými květy, bílý čistec přímý, kakost krvavý. Mateřídouška na sebe upozorní vůní. Na skalním ostrohu pod příkrým suťovým svahem kvete žlutě rostlina s dlouhými stonky, k níž si netroufáme slézt, abychom ji blíže uričli. Tu a tam prolétne motýl - menší perleôvec, žluťásek. Potkáváme turisty, samotné i skupinky a také skautské oddíly.
"Tady je tak nádherně!", zvolá nadšeně ke svým kamarádům malý skautík - zřejmě tento oddíl navštívil Středohoří poprvé. Všichni se tu rozhlížejí do kraje a zajímají se o jednotlivé kopce. Máme radost, že Středohoří se těší velkému zájmu. A to už jsme na vrcholu, odkud je rozhled do všech stran. Velkým kontrastem středohorským kopečkům i Krušným horám je pak rovina směrem k Praze, jíž dominuje Říp. Panoráma krajiny dokresluje modrá obloha s bílými kumuly zajímavě seřazenými do řad.Rozhlížíme se do kraje, ale pozorujeme i všechno kolem nás, zejména skalky s květenou. Zaujmou nás zvláštně rostlé duby, které jsoul nízké s rozložitými korunami, stromy podobných tvarů nacházíme na jihu Evropy.

K dovršení naší radosti přilétá "On".... "Podívejte se, to je perla Českého středohoří!", upozorním na otakárka fenyklového, který kolem nás poletuje, usedne na nejbližší kámen a rozevře svá něžná křídla lproti slunci. Jakoby nám chtěl udělat radost... Pozorujeme motýla lnejméně dvě minuty než odletí. Poslední dotek léta...

A my pak usedáme na vyhřáté kameny plní krásných a hlubokých dojmů. Jsme šťastni. Všichni lidé, kteří doputovali až sem mají jistě stejné pocity jako my. A v tom je kouzlo Lovoše a celého Středohoří, které dovedel pohladit po duši a rozdává lásku kolem sebe.
Emil Filla kdysi řekl: "Nikde není tak krásně jako tady..."

i když samozřejmě i další naše krajiny mají své kouzlo, jen je umět najít.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.