Hluboko v lese
v naprosté tmě, jako když zavřeš oči
obklopen bažinami, jezery
vzpurnými pažemi stromů
a omílán stálým nářkem větru
je pod malinkatým kamenem ukryt
paralelní vesmír
vlastně není tak docela ukryt
spíše uzavřen, udušen
vždy po západu slunce
se kámen neznatelně posune
a nechá několik duší splnit to
co jejichž nositelé nedokázali
nesmělí si tu vyznávají lásku
tvrdohlaví se omlouvají
odvrhnutí a vyhnaní jsou přijímáni zpět
všichni to vidí ve snu
ale není to sen
to vše se děje hluboko v lese
u kamene
v naprosté tmě, jako když zavřeš oči.