Co je slyšet, když spí

Kandelabr


Každý jeho sebemenší pohyb jako by byl propočítán s neuvěřitelnou přesností, každé gesto mělo své neochvějné místo ve velkolepém minimalistickém baletu, jakým byl způsob, kterým kouřil cigaretu a přesto jeho pohyby byly věcné, civilní a zároveň sdílné a naléhavé. Dým se splétal do oblačně sametových čínských draků, vláčných pánů vzduchu.

Věděl o mikrofonech v bytě, miniaturních kamerách s nočním viděním, zřetelně slyšel neslyšitelné cvaknutí odposlechu v telefonním hovoru, cítil na těle každou štěnici, zašitou v záhybech šatů. Všiml si drobné změny ve způsobu řeči jeho ženy, všiml si, že má trochu jemnější vlasy a trochu jinak se usmívá.

Soused byl o něco menší a přestal mu přidržovat dveře od výtahu. Jeho žena při otevírání dopisní schránky už nedržela kabelku v podpaží, ale pokládala ji na zem.

Dům zešedl a přikrčil se, okna zčernala a obloha se naježila.

V noci, když ležel v tichu vedle té, kterou vyměnili za jeho ženu, když ležel a pomalu se točil a propadal do spánku, když tiše snil a jeho mysl tančila neznámem jako cigaretový dým,v té tmě, v tom tichu, bylo jasně slyšet hučení malého přístroje v jeho hlavě, kterým zaznamenávali jeho sny.
Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.