O velké urážce

Jamardi

Bolí mě, bolí,
jde mě všechno těžce,
všichni se radují
a mě nikdo nechce.

Každý si dělá,
co se mu zachce,
však jim ta bublina,
brzy už splaskne.

Kdysi za deště,
bylo tam bláto,
smál se Pepíček,
že to stálo za to.

Já jsem upadla
před vrátky pašíka,
smál se Pepíček,
že jsem nešika.

Teď se však ukáže,
kdo za co stojí,
kdekdo pere se,
na sebe brojí.

Já však pracuji,
pilná jak včelička,
právě teď vyrábím
obtisky na trička.

Smát se budete,
až já vám zavelím,
jinak se s dotyčným
o splíny podělím.

Bolí mě, bolí,
ten úsměv malý.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.