Spotřebujte do

Ikkju

Jako první odešly rohlíky. Tiše a nenásilně stvrdly. Potom jogurty. Alobalová víčka se nejdřív nafoukla, a po nějaké době zase splaskla. Jenom vyjímečně obal praskl a část jogurtu vyteklo na police. Časem zaschl na tvrdou hmotu. Potom přišlo na řadu maso. Bylo to jako když sbírá sílu sopka, pomalu ale neúprosně začal se nad skleněné vitríny stoupat neuvěřitelný zápach. Nebudu popisovat podrobnosti, jen poslední stádium kdy hmota která se předtím pohla zaschla v amorfním tvaru odstínu černé. Ovoce se zeleninou zaschlo spůsobně, dalo by se říct stylově. Za pár měsíců se na polici válelo pár suchých miniatur. Jen broskev která se roztekla se pokusila vyhnat klíček ale její pokus zakořenit do bílého plastu byl předem odsouzen k nezdaru. Mléka a masové konzervy se ukázaly být časovanými bombami mezi potravinami. Kdyby to někdo viděl už by si nikdy nepostavil do lednice krabici mléka nebo do spíže plechovku chalupářského. S intervaly které trvaly měsíce i celé roky vybuchovaly a zanechávaly za sebou spoušť srovnatelnou s výbuchem granátu. Sójové a cereální placičky schly v igelitových obalech tiše a spůsobně. Favority dlouhověkosti byly různé prášky které nebyly určené do vody. Jakoby už svojí postatou zůstávaly v konečném stavu, snad jen lehce ztrácejíc aroma. Ale různé šumáky v polopapírových pytlících prošly alchymickou přeměnou která někdy končila bouřlivě, jindy nenápadně. Břeskné zábavy stranou nemohly zůstat ani šampusy a některá vína. Jako parta veselých dětí vystřelily Rychlé špunty, jako dospělý muži plni síly vystřelily sekty a šampusy. Lihové nápoje zůstávaly filosoficky stranou a buď stářím sílily nebo se jejich povaha zvrtla a stařecky se zkalila. Čas nadržoval gravitaci a tak se postupně některé plastové zegály propadly, skla obchodu popraskala a spadla a dovnitř vstoupila příroda. Potraviny začaly zarůstat trávou. Celou párty pohřbila padající střecha, jen pár konzerv se odvalilo od sutě. Mezi dvěma kameny se zastavila plechovka s vyraženým nápisem pod odloupnutou nálepkou. Kdyby měl kdo, přečetl by na ní nápis: spotřebujte do. Lhůta už ale byla bohužel prošlá.

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.