Asi dospělá...

Grainee

          Vzpomínáš,  kdyŽ  JSME ZÁVODILI NA HOUPACÍCH KONÍCH?

 

                                Bylo nám Čtrnáct.

                               

                                A bylo nám to jedno.

 

                    Náš smích barvil koruny stromŮ,

           

                            A VLAŠTOVKY NÁM DÁVNO ZPÍVALY NAD HLAVOU.

 

           VŠECHNY CHVÍLE SPOLU JSME TANČILI NA SNECH O  ŽIVOTĚ.

 

 

          

 

 

        KONĚ UŽ DÁVNO ZTROUCHNIVĚLI POD KAPKAMI  NAŠÍ DOSPĚLOSTI.

 

                      KAŽDÝM PADLÝM LISTEM ODCHÁZELAS ZE MĚ.

 

                                                        (BEZE MĚ)  

                          

 

                                       UŽ DVA ROKY ČEKÁM NA JARO


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.