Éther

Ó

ta příchuť hořké rtěnky
stopa parfémů
chladivá hadí kůže
vítá mne
pro změnu

zalhala líbajíc
a zhlíží na mne zdáli
teď všichni  na chodbě
si o nás povídají

jak jsem ji nosil v parku
k fontáně
a k nohám skládal básně
té holce prolhané

Ona
dnes nemá vysvětlení
pak vůně parfému
se nějak mění
a pozvolna se ztrácí
   v éteru...


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.