Pocity... Jen a jen moje

Le-Joani

Tohle asi nemá cenu číst, je to výplod dnešních emocí. Asi to sem nepatří, proto je to RADŠI v MIM

... Dnešek stojí za prd... Venku klemra, slunce ani po očku nekoukne na zem... Jak mám nazvat pocit, při kterém mi je špatně, jakoby od duše ale i od žaludku...? Dnešní den nezná přítele....Vlastně jeden by se našel, pokud lze smrt považovat za vysvobození z dnešního dne... Tak budiž..../ Kdo ví /...

Kdybych tak měla za kym jít....Koho následovat... Všechno je trapný... Já jsem trapná.. Dnešní den je trapnej... Svět je navedenej ..

                ... Ale proč si tady vylejvám srdíčko, když s tím nic nezmůžu....
    Možná... Že kdybych jen na místě posledního odpočinku zanechala: "Pro lepší zítřky"

                                                          * * *

Když jsme si tohle poslední psaní přečetla, přišlo mi jako kdyby ho psala ušmudlaná pětiletá holčička.
                          /Paradox.../

Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.