"ŽADONÍM SE..."

Konstantinidisová

T. Neumannové z Konnersreutu


Jakobych nepošpiněná

 

zalidněnou pouští

tonusila si

k vyschlým

vodopádům

pro rutinní

trest

 

 

 

Jako Ty - nedoktnutá

 

lidským chlebem

- jen Ježíšovou krví -

v separacích

vymřelých kostelů

svírám se nadějí

samotná /!!/

k oltářům

 

 

 

 

Jakobych samou skromností

 

- sebedestrukcí -

nechtěla už ani krást

jim - neznabohům /!!/

kyslík z úst

/A Ty to nevidíš!!/

 

 

 

 

Jako Ty spasitelem

 

zbloudilých dobrodějů

vánoc

pětníkem

zpět na víru

obracím

k obrazu svému

 

 

 

 

 

Jakobych zaplakala

 

sviním pro Cartiera

předem odpaněné perly

a Bahrajnu

pustila si žílu

- dobrodiní /!!/

 

 

 

 

Jako Ty

 

polárko mých utrpení

a mapo

mých

nedoceněných

pochodů

smrti

 

 

 

 

 

 

Stejně jako Ty

 

- spasitelkou -

 

stigmaty

 

Ježíše v sobě

 

páteční

 

žiletkou

 

probouzím...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

tak - Terezo!! - už řekni

 

       - kde stojí ten slavnej kříž??


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.