Schůzka za oponou

Numa

 

Nehty vrývám

do drahého koberce-

na čtyřech,

ponížená.

 

Pohovka v pokoji

pro herce

je sytě černá

a rozložená

 

Marně se snažím

sundat si pouta,

obléct se a vypadnout.

 

Ale pokaždé

mě nutí se koukat

na sebe samou

jak drží mě nahou.

 

Cukám hlavou,

s námahou bráním se.

V tváři křečíplný výraz,

následuje prudký příraz.

 

A další. A dal-ší!

 

Je asi o pět let starší

a ještě včera

jsem ho chtěla

představit našim

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.