Hledím

sattaya

                          Hledím

 

Hledím na slunce zářící

  na spěchající ženu s láskou mávající

  na sokola, jenž kroužící hledí na volnou krajinu

  na dítě bezstarostně si hrající s úsměvem na tváři

  na sebe v zrcadle s tváří popelavou

  na svoji ruku nataženou z níž život uniká

  na tu větu napsanou

                                 jaký ten život vlastně smysl má ? 

  

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.