Ležím v houpací síti svého deliria
z ptačí perspektivy sleduji
všechna ta mladá neklidná těla
Je babí léto
a výron v mozku nepřestává otékat
roztéká se jako pohodlná kněžna
namáčející krevety do rajského protlaku
při procházce po odkvetlém mákovém poli
vypouštím heliové balónky ku svobodě
místo nedělního oběda se ponimrám v pošetilosti
nakrmím holuby špínou z ucha
omylem přisednu svého imaginativního přítele
včerejškem se vrátím zítra