ráno vlakem

Pomerančová

stromy
osaměly
bez listí
a přesto jdou
a možná zítra
zimu odbijou

svět rozložený do koleček
a jedno navíc
na obloze
visí

pražce
jsou
žlutě tetovaný
na beton
nad čarou
ponoru
tajný vzkazy

a stromy
jdou
a možná
zítra
zimu oblečou

svět rozložený do koleček
odtikává
jako med
drobky spánku
protéká

a jedno navíc
v mojí hlavě




Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.