LANA

Mysha

Vratila jsem se


Pálí mě oči. Né? Blázním.

Slzy tečou, nebrečím,

srdce buší, vidím.

Ne, neslyším.

 

Jak?

Jak můžu to zas udělat, napsat,

zas se o něco snažím, pak

zaspat?

 

Mrkám, přivírám oči,

poslouchám, uslyším?

Znova o tom mluvit, psát,

nemusím.

 

Lepší, to snad ani ne,

bláznivější, horší, možná, asi,

snad vypíchnout oči,

nemít, stárnout s časy.

 

Kráčím v noci pokojem,

jdu rychleji, spím,

že blbost tu je,

Ty…, já vím.

 

Svážu lana,

když miluji, věřím na ni,

nalezené s protokolem,

tak nějak to asi umím-

 

Nesvážeš, padáš.

Někdy je hezkej ten nebezpečnej okamžik,

pak je to to, co ti chybí

a zbyl jen Ti otazník-

Proč?           


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.