Pod křídlem noci

janhrabe

O noci, sukni, hormonech a sametu


Pod křídlem noci v teple pokoje,
Sžíravý pocit, že tentokrát to tam je,
Vkrádá se do mysli přes modrý samet,
Tou sukní práh jsem si k půlnoci zamet.

Šedivá mračna až odtáhnou k ránu,
Reálnu nový den otevře bránu
Na vlně hormonů iluze odplavou,
Budu se zase ptát proč nejsem s tou - pravou.

A ještě v posteli, když pohledem zjistím,
Že vítr hraje si s podzimním listím,
Dojde mi, že nejsem tím, kým snad jsem býval
Prosím tě, běž už pryč, no zkrátka vypadni
Já nejsem na hraní - medvídek mýval.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.