Syndrom vyhoření. Dramatizace.

Movsar

Při jízdě vlakem jsem si u Kolína všiml fabriky, její okna svítila neurčitým světlem, jakoby ohně se tam toporně držely v tom nejasném prostoru. Napadlo mě, kdo tam asi je a co dělá. Všechny nás stravují plameny práce. Někteří znají umění jogínů a přecházejí po žhavých uhlících svých komputerů, kauz a směn v tranzu. Ale i jejich nohy se, myslím, jednou popálí.


Skrze matné sklo nebyla ta scéna zřetelná. Vysoký kužel plamene a kolem něj šest mužů. Skrze matné sklo nebylo zřejmé, co muži dělají. Šest mužů se sklánělo v potu kolem kužele, těla ošlehaná horkem. Skrze matné sklo ztrácely jejich pohyby dynamiku.

Oblohu zatáhly mraky, obzor znejistěl, šest mužů pohltil jednoho po druhém žhavý kužel. Skrze matné sklo ale nebyl jejich konec dost zřetelný. Syndrom vyhoření.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.