Maturitní sraz

Kočkodan

Kamarád to přečetl asi před deseti lety na srazu abiturientů, já jsem se tenkrát neúčastnil.


Maturitní sraz

 

Tenkrát jsme byli skoro ještě děti,

dávno z nás vyrostli dospěláci,

děvčata pláčí nad vráskami v pleti,

a chlapci zvolna vlasy ztrácí.

 

I u mne hlodal zoubek času,

na hlavě přibylo stop stříbra,

vlastním však zbytek sexy hlasu,

nadále nosím svého bíbra.

 

Přestaňte všichni ronit slzy,

že s vámi nesedím u jednoho stolu,

i mě to rovněž velmi mrzí,

jinak bych nebyl dalek volu.

 

Holdujte whisky, pivu nebo vínku,

plňte si dobrůtkami různě velká břicha,

přesto i prosím o vzpomínku,

a na mou počest chvilku ticha.

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.