Můry

Evženie Brambůrková

Spát, spát a spát. Celé noci moci spát. To je můj sen.


Můry

Jsou tady!

Krouží a čekají jak supi

na znavené myšlenky

nakupené na hranici nevědomí.

Jak je zapudit?

Jak vrátit spánku

jeho právoplatné místo?

I ty plyšové hračky

jako by se smály a volaly:

My spát nemusíme,

tak proč zrovna ty bys měla?

Ta vaše věčně unavená těla,

ty schránky orgánů,

co v postelích se převalují k ránu

a nedojdou odpočinku.

Vidoucí nevidoucíma očima

z lesklých korálků volají:

Nám je hej!

Tak přidej se k nám!


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.