nástupní stanice Tam

Marcela.K.

 

každé ráno teď pro ni

míchám v hrnečku lež

půl na půl

na lžičce hledám chuť kávy

jsou chvíle

kdy pravda ztrácí smysl


každé slovo převracím v hlavě

hladím ho jazykem

dokud nemá oblé hrany

a zkouším rozesmát svůj strach

při lámání chleba


sedávám teď často

na židli vedle křesla


posloucháme spolu tiše Toho

který hraje na nejdražší housle světa

nejtěžší skladby

ve vestibulu metra

nástupní stanice Tam





Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.