Střepy

miromurka

 

Mě vám se bude krásně umírat,

budu sedět v proutěným křesle,

číst si a popíjet klaret ze skla.

 

A z ničeho mi klesne ruka,

srdce mi ustrne a ještě naposled

vdechnu doušek jarního vánku.

 

Kniha mi sjede z klína,

a sklenka se tichounce rozbije o zem.

 

Rád bych ty střepy viděl vedle svý urny.

To by bylo hezký!

Kurva!


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.