Proč mít celý svět?

Evženie Brambůrková

Mnohdy jsem slyšela, že to co hledáme v dálkách, máme na dosah. A já tak našla tebe.


Viděla jsem slunce zapadat do Atlantiku a vycházet nad Pacifikem.

Do tvé mysli však nevidím.

Dotýkala jsem se Sfingy i pyramid v Gize, pohladila Merliona v Singapuru.

Naše dotyky jsou krásnější.

Viděla jsem mosty na Něvě za bílých leningradských nocí a snila s vůní levandule v Řecku.

Za noci s tebou bych  neměnila.

Sáhla jsem si na Sochu Svobody a z vrcholku Dvojčat mi u nohou ležel Manhattan.

Jen ty sám dáš mi nahlédnout do svého srdce.

Chtěla bych vidět Eiffelovku, sopky na Islandu a ledovce v Antarktidě.

Chci znát i tvé touhy a přání.

Brodila jsem se sněhem na Sněžku a lezla po skalách Tater.

To vše jsem viděla a zažila.

Ale už nechci.

Našla jsem naše prosté lidské štěstí.

Tady, doma.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.