Ozvěny

Navždy_Tvůj

To už jsem tu vážně nic nenapsal 7 let ?.... nějak to letí. Tak jedna z poslední doby...


Jen šepotem rozpité vzpomínky,

rozvinou dvě smutné slunečnice,

kde ruce spanilé,

klonily se v záchvěvu něhy.

 

Jen tiše odletí chmýří,

co dopadlo na špičku Tvého nosu

a úsměvem zachytí

bosou rozhalenku rozloženou na kvítí.

 

 

Jen tiše vzpomeneš na roky,

 

kdy padající deště kapky 

naplnily sevřený klín

a vločky sněhu byly zaváty

do hebkých zákoutí.

 

 

Jen tiše vzpomeneš na měsíce,

 

které byly v mracích úplňku

kde v odrazu hvězd zhlédl jsem

bledou krajinu Tvých ňader.

 

 

Jen tiše vzpomeneš na dny,

 

které ani dny nebyly

letící životem jak vyhasínající kometa.

 

 

Jen tiše vzpomeneš na minuty,

 

ve společném objetí vteřin.

 

 

jen tiše vzpomeneš

...


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.