Už zase

Evženie Brambůrková

Poslední dobou se to objevuje, když přespím v jiném domě.


                                           Je tu ZAS!

                                        Znovu PŘIŠEL.

                                 Slyším jeho sípavý dech.

                                          JE mi ZIMA.

                                     Pevně držím deku.

                                          Je stále BLÍŽ!

                                     Zírám do černé tmy.

                                    Je jiná než ve městě.

                               Chlad se plazí všude okolo.

                                   Jako mlha v bažinách.

                                                 NE !

                                 NESMÍ se mne dotknout.

                             Šmátrá po dece dlouhými nehty.

                                        Nepustit peřinu!

                                               NIKDY!

                                         Ale on je TADY!

                            Při jeho DOTEKU vykřiknu bolestí.

                                 Projede mi celým tělem.

                                   Rozsvěcím lampičku.

                          Světlo prozáří podkrovní pokojík.

                                          JSEM SAMA!

                         Sama se svým podivným strachem.

                                         KDY zase přijde?

                                               A PROČ?

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.