Mušlenky z moře

Vaga Bundus

 

Holka z pláže, na kterou si vzpomínám

závidím osuškám, že byly jí tak blízko

plavovláska plných tvarů

když jsem hrával na kytaru

tam na pláži v jednom z barů

jevila spíš nezájem

 

mušle sbíral pro ni kluk, z nich jednu mám

z náruče vypadlou, když odcházela z pláže

já ji chtěl a neměl páru

jak ji dostat do kočáru

když jsem jen tu starou káru

oprýskanou tenkrát měl

 

moře mý, moře mý

mořskou pěnou ošlemí

čistou pláž a jen smetí pošle mi

 

roky kráčí a sny blednou po čase

už dávno v hlavě mý tvář pohledná se ztrácí

zůstává jen pláž a pocit

že na bázi reciprocit

nevzbudíš svůj smysl pro cit

kdybys možná stokrát chtěl

 

někdy zdá se mi, že slýchám její smích

byť jsem si jistý tím, že kdo ji viděl smát se

nebyl já, vždyť měla smutek

kdo ji hladíval prý utekˇ

zbyl jen kluk, malý jak plůtek

co ty mušle sbírat směl

 

moře mý, moře mý

mořskou pěnou ošlemí

čistou pláž a jen smetí pošle mi

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.