Řekni mi

Vaga Bundus

 

Tak už mi, lásko, přestaň lhát

vždyť já se nenarodil včera

cítím tvé teplo, cítím chlad

a ten mi, lásko, nedá spát

pomalu začínám se bát

komu jsi bránu otevřela

a taky toho, kolikrát

za sebe říkám: mám tě rád

 

jen nechci tápat v iluzích

ve frašce hrát ti hlavní roli

závislák na tvých infúzích

jak exekutor na dluzích

nechci se motat dál v kruzích

co neřeší nic, jen mě bolí

sevřený v těsných popruzích

z rána se pomstít na pstruzích

 

tak už mi, lásko, řekni proč

jsi náhle jako kámen chladná

v hlavě mi vříská kolotoč:

hlupáku, toč se, nevyskoč!

ještě v náruči mé stoč

tak spalující, vilná, vnadná

svým potem z žáru vášně smoč

pak už mi řekni oč jde, oč...

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.