Žluté lázně II

Movsar

Garmoška

Mraky se pokrabatily jak garmoška tuláka a vzduch utáhl smyčku, lidi jen čekají, až někdo kopne do stoličky. Tulák pak spustí funebráckou. Mraky si popláčou, chcete-li. 


Tohle musí být ráj

Lidé, labutě, kačenky a včely tady žijí v dokonalé symbióze. Tohle musí být ráj, škvrčí hlas paní Marty z tranzistoru muže na troud opáleného. Některé ženy tu mají ňadra velikosti geneticky modifikovaných hroznů. Jistě budou slaďoučká, nabízí se otázka. Nač se přít…


Hřmění

Má malá prsa a rozhodla se neukázat z nich nic. Převlékací manévr má rychlost blesku, uhodí zčistajasna a maličkosti těch bílých prsou ozáří okolí. O hřmění se postarají okololežící muži.


Pistolnice

Má po bocích vytetované revolvery a tváří se, že na hraní nejsou. Upřený pohled do očí by mohl přivolat nebezpečí. Ještě že se jí nikdo do očí nedívá. Ve Žlutých lázních tedy žádné drama. 


Ji(s)křičky

Lidé tu připomínají sušené rybky od ruských silnic, balené do novin za pár rublů. Někteří se i lesknou oljeme, olejovky. Do řeky, zpátky do života, se nikomu nechce, raději pospávají své sny o vodě. Chlapeček si u sprch právě našel holčičku s vystrčeným bříškem. Ji(s)křičky. 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.