olověná

Marcela.K.

začíná podzim

prší nocí

sny olověné do hrudi

doufat a čekat

snad se ráno bez vlhkých očí probudí

 

prý  naděje se zatoulala

zoufalství neví kudy kam

a lež se tváří jako skála

proč  láska marně hledá trám

 

 večer se ke snům opět blíží

chlad táhne oknem stmívání

pak uvnitř nalevo se zkříží

…bolest přec není na hraní

 

přichází podzim

ještě bosý

dokáže z posledních sil hřát

 v hlavě si pravda kosu brousí

 a ví

že musí se jít rvát


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.