podivně málo

Marcela.K.

radost když tě zase vidím  

rozmázneš několika slzami

ty jedeš sama?

podivně málo

říkám si

počítala jsem …

…těm dnešním rovnicím už nerozumím

 

chápu

některé lásky jsou jen jako parfémovaná voda

vyprchají dřív

než dojdeš do práce

a tam…

 

vzpomínka na babičku

nejlíp voní čistota

na šňůře se třepotá bělostné prostěradlo se záplatami

tak moc se mi stýská

po chvílích

kdy jsem vyběhla po schodech

a řekla

mami

představ si…

 

 

večer tě držím v náruči

hladím po vlasech

holčičko moje

opravdu to tak chceš?

je to tvůj život

zahodíš čtyři roky

nebo je zavřeš do krabice…?

 

 

 

asi vůbec netušíš

že jsem viděla ty tvé úsměvy

nad dlaní svírající mobilní telefon

posílané komusi

koho zatím neznám

 

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.