Stáří

Gora

K zamyšlení...


Do ticha zaskřípěly dubové dveře

( do ticha kostelního: vcházím do chrámu)

však hlavy v tmavých šátcích se neohlédly

Ženy pokorně držíc ruce sepjaté

( zvrásněné jak jemný pergamen)

odírají koleny sukovitá klekátka a šeptem děkují

( V líci zardělá)

sebe se ptám: komu a proč?

To vnější svět měl by pokleknout

a nahlas poděkovat

(všem starým ženám)...


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.