Když postoupí den

Gogin

Když postoupí den

 

I.
 
Ulice pomalu ztichá
a malá pasáž
je jako nachystaná k odchodu
 
Jen jediná výloha
zůstává ještě trochu zacloněná
 
Ale třeba
i někdo z umělců okamžiku
by polkl
nevybavenou otázku
 
jako jednu
ze sledu
prázdných množin
 
patrných
ještě za křižovatkou
než se rozplynou při čekání na zastávce

Ono stačí sečíst
několik podobně založených množin
a plánovací kalendář
je na založení někam do šuflíku

může se za jeden měsíc  něco změnit?
třeba sečíst řádka dní a škrtnout?

na zítřek hlásili, že má pršet
 
Možná poslední déšť
opláchne krajinu
studenou vodou
Hodiny se posunou o jednu zpátky…
 
Večer možná ještě zkouší neúčastně odhadovat
na co
se myslí na konci otevírací doby
 
Ale některým otázkám
jakoby se z kapes
už ani soukat nechtělo...

 

 

II.
 

Jen se rozmělňuje
o součty kostek na mozaice
na slova brousí
S postupem dne už není síla se na nic ptát

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.