Biožert

Movsar

Telecí s trochou citronu

Jak se asi tváří, když ji milý souloží? Protože tady v ranní tramvaji se moc mile netváří. Na klíně má obří kabelku, i ta má výraz telecí, jen ji chybí ještě ten citronový tón. Jede do práce, nejspíš nějaké obří korporace. V poledne si s kolegy dá menu, telecí s pár kapkami citronu, přesně podle svého gusta.


Paní much

Na každém lýtku má vytetovanou mouchu a hovoří o rašeliništích. Jde s přítelkyní Vodičkovou a zaujetím pro geotéma přímo hoří. Snad by se v rašeliništi oddala i tělesné lásce. A měla by křídla a nezřízenou chuť hmyzu.


Biožert

Má ten muž bankovky? přemýšlí si potají. Jsou bezva, šustí a snadno se smotají. Ty největší mají tlumené tóny, vhodné pro každou příležitost. Docela dobrá kost, říká si zas on, když se jejich pohledy střetnou. A já hádám, jestli z tohohle nakonec bude biožert: stydký koncert pro hoboj, robátko a práce pro opatrovnický soud. Jen bůh se směje.


Vietnamské večerky

Vietnamec na nádraží nevraží. Má svou večerku a žádnou úctu k zákazníkovi. V trsech trav a bambusů by možná zapadl, ale tady je ho příliš. Tak jako všech těch mravenišť s prošlými, zkaženými a předraženými potravinami. Američané svého času používali insekticid s názvem napalm. V době politické korektnosti by tohle neprošlo ani jako vtip.


Co potřebují děti

Děti prý potřebují tablety, a tak jim je ministerstvo pořídí. To, co děti potřebují, je mravouka a hodiny finanční gramotnosti. Mnoho hodin. V zemi, kde je milion lidí v exekuci proto, že chtěli na Bali a do katalogového domečku s předzahrádkou, to za učitele asi už nikdo jiný neudělá. Aneb jak hrubě se úřady mýlí.


Lidé lačných slin

Má obrovskou červenožlutou zmrzlinu a líže ji plaše. Asi proto že v tramvaji platí zákaz požívat pochutiny bez výjimky. Podobna zvířeti hltajícímu ukořistěný žvanec uniká pohledům, vzadu lemtá roztékající se hmotu. A přísný revizor na ni ukazuje a varuje: Takto skončí každý, kdo se protiví jízdnímu řádu. A cestující se smějí a haní ji, podobni davu z Boschova obrazu Nesení kříže. A nad tramvají se pne Petřín, ta Golgota lidí lačných slin. 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.