nuže Ivo

Gogin

 

 

nuže Ivo

pomalu už si zvykám

na naše společná setkání

 

 

nuže Ivo

jsi vlastně normální ženská

a já (v podstatě) normální člověk

jak mi kdysi řekl inženýr Skokan

 

 

nuže Ivo

já už  si pomalu zvykám

že říkáš mi Jano

alespoň je nějaká změna

 

 

nuže Ivo

tvým bytem už není studentská kolej

přesto tu máš krásně čisto

už znám tvou útulnou kuchyň

tvůj přítel se z obrázku dívá

a ty si sním povídáš

o čem?

to sám nepovím

 

 

nuže Ivo

já vím

některý dny se táhnou

někdy jsou vysloveně pod psa

tak já ti toho pejska alespoň vyvenčím

 

 

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.