Klid po bouři

Gora

pobřežní  balvany s lišejníkem osprchoval příboj
vichr sklonil olivovník až k zemi

levitujeme vyrváni z kořenů
jako bychom nikdy žádné neměli

a vichřice leze do škvír okenic
ze soutěsek kde zakvílela stokrát jinak

a strach se pravidelně pohupuje na stínítku lampy
nevadí že oliva se nedá jíst a mořská voda pít

svítá     odlesky opalizují na opálené kůži
neuvěříme klidu   hladké hladiny ticha


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.