Až uvidí tvou tvář

Gora

věnováno:-)


Jírovce se zalykaly u zdi

dusnem před bouřkou

Vzduch ohříval obří kapky  za letu 

a  tvé vlasy jiskřily ozónem –

vlály z okénka vozu jako znamení

něčeho neobyčejného 


Duhy paralelních světů

oblékly  kapli  pod svatým Křížem

pomíjivým kouzlem  

Zpečetily jsme tichou dohodu 

my  ženy z domu Melancholie

voskem  z našich křídel

 

Slib že až si jednou stopneme

perleťový oblak poezie

budeš to ty   která mávne  rukou

Určitě zastaví

až uvidí tvou tvář


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.