Som nam /4:15/

LGarra

Až je mi líto:

 

Tváří v tvář sobě

pak nastavuješ druhou

a znovu

až přestaneš počítat rány

(někdy nad ránem)

 


Je to rozbřeskem

nebo západem slunce

a jindy roztančenými prsty

po desce psacího stolu

 


neuroticky

lakonicky

biblicky           Rouhám se


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.