Stíny

Evženie Brambůrková

Každý má nějaký stín.


 

Stíny

Jak krásné jsou ty letní

dlouhonohé stíny,

když protáhnou se k domům

s okny barvy rtutě.

I veselé jsou,

ty z nočních lamp,

když já jsem hororovou karikaturou

a můj pes divočák.

 

Pak přijde noc.

 

Dívej se na sebe v zrcadle,

ještě jsi to ty.....

Ještě hodin pár,

než rozum se vytratí.

 

Závan vzduchu a tiché kroky......

Je ti zima?

Jsem tu a čekám.

Myslíš si, že spíš?

Nebo si myslíš, že bdíš?

A kdo jsem já

to už víš?

 

Křič si!!!!!!

Kdo myslíš, že tě uslyší!!!!!

Jsi tu sama!

Tak hezké sny!

O mně?


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.