Fotka

Thea v tramvaji

Jednou mne necháš shořet.
Já, teplo a světlo.
Úleva,
jak cvaknutá jízdenka,
když nastoupí revizoři.

Jednou mne necháš...

Ve vaně s ručníkem pod hlavou,
kde šampon voní dětstvím.

Můžeš se procházet 
černobilou fotografií v mé hlavě.
Není nic skutečnějšího,
než chrobalivé třešně z kraje prázdnin.
Trojka z češtiny a obrovský svět 
za plotem.

Nechám tě usnout v kopce sena,
ve světě, 
který existuje už jenom na papíře
a v misce jahod.

Možná jsou ty nejkrásnější věci v životě 
jen na ochutnáni.

Mám vzácné oči.
Barva nic moc... řasy rezavé, 
(bez řasenky nemůžu vylézt z baráku)
ale jinak jsou to  vzácné oči. 
Oči plné modrého nebe 
z té černobílé fotky.

Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.