Superpotravina

bixley

Dnes máme všecko super: superhrdiny,  supermodelky, superpočítače, tak co bychom neměli superpotraviny?
Na  Wikipedii se dočteme, že Superpotravina je marketingové označení pro potravinu, která má vysoký obsah látek,  které by měly prospívat zdraví. Superpotraviny jsou proto hodně drahé. Jak se dovídáme dál, většina superpotravin roste v drsných podmínkách pouští, deštných  pralesů či ve vysokých nadmořských výškách. Inu, za tak vzdálené pěstování a dovoz se zkrátka musí platit.
Na internetu rovněž najdeme seznam deseti superpotravin. A nestačíme se divit. Jednou takovou superpotravinou je hlávkový salát. Jak jsme byli jako děti zpozdilí, když nám babička k smaženým řízkům a bramborové kaši dala hlávkový salát a my si toho dostatečně nevážili! Vždyť to pro naše tělo mělo cenu zlata. Postupujeme v seznamu dál. Borůvky. Vida, v dětství jsme chodili po lese, cpali se modrými bobulkami a chtěli jsme po mamince borůvkové knedlíky. Netušili jsme, jaký poklad si dáváme do úst.Česnek. Dávali jsme ho do bramboráků a do špenátu, k masu. Netušili jsme, jak je zdravý. Honem sníst aspoň jeden stroužek denně. Mandle. Většinou jsme jimi zdobili vánočku nebo cukroví. Jaký nerozum. Sníst občas hrst mandlí jen tak našemu zdraví neuškodí, naopak prospěje. 
Některé dnešní superpotraviny ovšem za našeho dětství tak snadno dostupné nebyly. Například avokádo, brokolice, granátové jablko, sladké brambory neboli batáty, zelený čaj. A goji - sytě  červené plody kustovnice čínské z horských oblastí Asie. Oč jsme byli ochuzeni! Tolik vitamínů a minerálů, které působí proti rakovině, stárnutí, podporují trávení, posilují imunitu a já nevím co ještě. 
V minulých stoletích se lidé živili tím, co jim vyrostlo v jejich zeměpisných šířkách. Naši předkové jedli hodně zelí a další zeleniny, která byla u nás běžná. Z ovoce měli jablka, hrušky, možná si dali i ty borůvky. Vitamíny a minerály nezkoumali. Ani na to neměli čas, protože hodně fyzicky pracovali. O tom, co jedí v Číně a Indii, neměli tušení. Zkusme se tedy raději vrátit ke kořenům: jíst střídmě a do práce místo autem jít pěšky.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.