Bolí mě ve mně

nascheanou

Dnes ráno jsme se vzbudili, venku bylo pošmourno, stromy se nakláněli ze strany na stranu, svléknul sis proužkované trencle, svlékla jsem si sportovní kalhotky, chvíli to bolelo, jak kdyby to bylo poprvé, po takové době jsme málem zapomněli, jaké to je, usmíval ses, usmívala jsem se, pak jsme proplétali jazyky, byl to vášnivý tanec dvou znovunalezených těl, myslíme na inkubus a sukubus, vždy se mi pletlo, který je který, 

maminka na dvoře, řve na své děcko, "Olivere, nechoď tou brankou, vzbudíš miminko, jako by sis neuvědomovala, že miminko si dávno probudila svým křikem. 

Zavírám se do svého světa, píšu schoulená na schodech, kámen pod zadkem mě studí, bolí mě ve mně, něco pořád tlačí a nevím přesně co.


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.